Watch videos with subtitles in your language, upload your videos, create your own subtitles! Click here to learn more on "how to Dotsub"

Food Inc.

0 (0 Likes / 0 Dislikes)
Zp�sob, jak�m se stravujeme, se za posledn�ch 50 let zm�nil v�c, ne� za p�edchoz�ch 10 000 let. Ale zn�zorn�n� vyu��van� k prodeji potravin zobrazuj� st�le tu samou p�edstavu agr�rn� Ameriky. P�ijdete do supermarketu a vid�te fotky farm���, la�kov� plot, silo, statek ze 30. let a zelenou tr�vu. Po��d dokola tahle idylick� fantazie. V modern�m americk�m supermarketu je v pr�m�ru 47 000 v�robk�. V supermarketu neexistuj� ro�n� obdob�. Raj�ata tu m�te cel� rok, vyp�stovan� na druh� stran� sv�ta, skl�zen� za zelena a dozr�vaj�c� na ethylenu. P�esto�e to vypad� jako raj�e, je to raj�e pouze teoreticky. Je to idea raj�ete. MASO A DR�BE� V odd�len� masa u� nenajdete ��dn� kosti. Je tu �mysln� p�ed�l, opona, kter� vis� mezi n�mi a m�stem, odkud poch�z� na�e j�dlo. Pr�mysl nechce, abyste znali pravdu o tom, co j�te, proto�e kdybyste to v�d�li, mo�n� byste to j�st necht�li. Kdy� sledujete �et�zec potravin zp�t od t�ch bal��k� masa ve f�li�ch, zjist�te, �e skute�nost je jin�. Skute�nost� je tov�rna. Nen� to farma. Je to tov�rna. Maso je zpracov�v�no ohromn�mi nadn�rodn�mi spole�nostmi, kter� maj� jen velmi m�lo spole�n�ho s ran�i a farm��i. Na�e j�dlo poch�z� z obludn�ch mont�n�ch linek, kde se hrub� zach�z� jak se zv��aty, tak s pracovn�ky. A potraviny se tak staly mnohem nebezpe�n�j��mi; d�ky zp�sob�m, kter� jsou n�m �mysln� zaml�ov�ny. M�te malou skupinu nadn�rodn�ch spole�nost�, kter� ovl�d� cel� potravinov� syst�m. Od sem�nka po supermarket - z�sk�vaj� vl�du na potravinami. Nen� to jen o tom, co j�me. Je to o tom, co sm�me ��kat, co sm�me v�d�t. V s�zce nen� pouze na�e zdrav�. Spole�nosti necht�j�, aby farm��i mluvili. Necht�j�, aby se o tom mluvilo. POTRAVINY, a.s. FAST FOOD DO V�ECH POTRAVIN Co t�eba chutn� ku�ec� sendvi� z prav� uva�en�ch ku�at? AUTOR N�RODA FAST FOOD� V�te, to je dobr� n�pad, ale co bych si dal nejrad�ji, je burger. Dob�e. M�m obl�ben�m j�dlem z�stal a� do dne�ka hamburger s hranolky. Nem�l jsem ani pon�t�, �e hrstka spole�nost� zm�nila, co j�me a jak sv� j�dlo vyr�b�me. Tohle j�dlo jsem jedl cel� �ivot, ani� bych m�l pon�t�, odkud poch�z�, ani� bych m�l pon�t�, jak je tento pr�mysl mocn�. A byla to tahle my�lenka sv�ta, kter� je n�m z�m�rn� skr�v�n. Mysl�m, �e jedn�m z d�vod�, pro� jsem se stal investigativn�m novin��em, bylo st�hnout tuto oponu, odkr�t rou�ku z d�le�it�ch v�c�, kter� p�ed n�mi skr�vaj�. Cel� syst�m potravin��sk�ho pr�myslu za�al fast foody. Ve 30. letech 20. stolet� vznikl nov� druh restaurac�, kter� se naz�val drive-in. Brat�i McDonaldov� provozovali velice �sp�n� drive-in, ale rozhodli se sn�it n�klady a zjednodu�ovat. Tak�e vyhodili v�echny serv�rky, zbavili se v�t�iny polo�ek v menu a vymysleli revolu�n� zp�sob, jak v�st restauraci. V podstat� zavedli syst�m z tov�ren v kuchyni restaurace. Vycvi�ili ka�d�ho pracovn�ka, aby d�lal jen jednu �innost po��d dokola. Proto�e m�li pracovn�ky jen na jednu �innost, mohli jim d�vat n�zkou mzdu a snadno je nahradit. Bylo to n�zkon�kladov� j�dlo, dob�e chutnalo, a tyto fast foody bratr� McDonald� zaznamenaly ohromn� �sp�ch. BRAT�I McDONALDOV� Tato mentalita stejnosti, uniformity a n�zk�ch cen m� p�i pou�it� v �irok�m rozsahu mnoho nezam�len�ch d�sledk�. Jestli�e je McDonald's nejv�t��m odb�ratelem hov�z� sekan� ve Spojen�ch st�tech a chce, aby jeho hamburgery m�ly v�ude stejnou chu�, zm�n� to zp�sob, jak�m je hov�z� sekan� vyr�b�na. Spole�nost McDonald's je nejv�t��m odb�ratelem brambor a jedn�m z nejv�t��ch odb�ratel� vep�ov�ho, ku�ec�ho, raj�at, sal�tu, dokonce i jablek. Tyto p�evelik� �et�zce fast food� pot�ebuj� velik� dodavatele. V podstat� jen hrstka spole�nost� ovl�d� n� potravinov� syst�m. V 70. letech p�t nejv�t��ch zpracovatel� masa ovl�dalo pouze asi 25 % trhu. Dnes nejv�t�� �ty�i ovl�daj� v�c ne� 80 % trhu. To sam� se d�je s vep�ov�m. I kdy� se nestravujete ve fast foodech, j�te dnes maso, kter� je vyr�b�no t�mto syst�mem. �ERSTV� FARM��SK� SLANINA Kouk�te se na obaly a vid�te: "Farm�� tohle, farm�� tamto..." Ve skute�nosti jsou tu jen t�i nebo �ty�i spole�nosti, kter� ovl�daj� maso. Nikdy v na�ich d�jin�ch nebyly potravin��sk� spole�nosti tak velk� a mocn�. Nap��klad Tyson je nejv�t�� spole�nost� na zpracov�n� masa v d�jin�ch lidstva. Pr�mysl kompletn� zm�nil zp�sob chovu ku�at. Nyn� ku�ata vyrostou a jsou zabita za polovinu �asu, ne� tomu bylo p�ed 50 lety, ale jsou dvakr�t tak velk�. Lidem chutn� libov� maso, tak�e p�ed�lali ku�e, aby m�lo v�t�� t�lo. Zm�nou nepro�la pouze ku�ata, ale i farm��i. Chovatel� ku�at dnes u� sv� pt��ata neovl�daj�. Spole�nostem jako Tyson ku�ata pat�� ode dne, kdy se vyl�hnou, a� do dne, kdy jsou zabita. Uk�u v�m vrcholek. - Tohle je... - N�rodn� dr�be���sk� komise. Dr�be���sk� pr�mysl nastavil model sjednocen�, v�roby, zpracov�n� a marketingu v�robk�, kter� dnes ostatn� odv�tv� n�sleduj�, proto�e vid�, �e jsme dos�hli ohromn�ch �spor. Sv�m zp�sobem neprodukujeme ku�ata, produkujeme potraviny. Cel� je to vysoce mechanizovan�. Tak�e v�echna ku�ata, kter� odch�zej� z t�chto farem, maj� t�m�� stejnou velikost. Tento syst�m intenzivn� v�roby produkuje spoustu potravin na mal�m prostoru za velmi dostupnou cenu. Te� mi �ekn�te, co je na tom �patn�ho. OKRES McLEAN, KENTUCKY Po �padku tab�ku se mnoho farm��� z Jihu p�eorientovalo na chov ku�at. V�n� pen�z. VINCE EDWARDS CHOVATEL TYSONU Tady stoj� 16 kurn�k�. A Chuck�v syn m� �ty�i tamhle naho�e. P��chod dr�be���sk�ho pr�myslu pomohl cel� zdej�� spole�nosti. Tady jsou moje kurn�ky. M�m okolo 300 000 ku�at. Co chce�? M�me smlouvu s Tysonem. Chovaj� ku�ata u� spoustu let. Je to v�da. Museli to cel� vymyslet. Kdy� m�ete ku�e vychovat za 49 dn�, pro� byste cht�l takov�, kter� roste 3 m�s�ce? V�c pen�z do kapsy. Tahle ku�ata nikdy nespat�� denn� sv�tlo. Jsou cel� �ivot potm�. Vince se nab�dl, �e n�m uk�e vnit�ek kurn�k�. Ale po n�kolika n�v�t�v�ch z�stupc� Tysonu zm�nil n�zor. Mysl�te, �e necht�j�, abychom se pod�vali dovnit�? Nev�m. Kdybych to v�d�l, �ekl bych v�m to. Bylo by dob�e, kdybyste mohli vid�t, co skute�n� d�l�me, ale pokud chcete j�t dovnit�, nejde to. Tyson odm�tl pro tento film poskytnout rozhovor. Jen jeden z tuct� farm���, kter�ch jsme se ptali, povolil filmov�n� v kurn�k�ch. Rozum�m, �e farm��i necht�j� mluvit, proto�e podnik si m�e d�lat, co chce, jen dokud dost�v� zaplaceno. Tak�e ovl�daj� v�echno. Ale dos�hlo to bodu, �e prost� nen� spr�vn�, co se d�je, a j� se pr�v� rozhodla. �eknu to, co ��ct mus�m. Rozum�m, pro� to ostatn� ud�lat necht�j�. Jsem prost� v pozici, kde u� to nem� v�znam. N�co se mus� ��ct. Narozd�l od Vince Carol st�le pou��v� star� kurn�ky s otev�en�mi okny. Je to tu hnusn�. V�ude tu l�t� prach. Povaluj� se tu v�kaly. Tohle nen� farma�en�. Tohle je prost� masov� v�roba jako na lince v tov�rn�. Kdy� se za sedm t�dn� vyvine dvou a p�l kilov� ku�e, jeho kosti a vnit�n� org�ny nemohou udr�et krok s tak rychl�m r�stem. Spousta t�chto ku�at zvl�dne jen p�r krok� a sval� se na zem. To proto, �e nezvl�dnou un�st celou v�hu sv�ho t�la. To je norm�ln�. Do krmen� se jim d�vaj� antibiotika, kter� samoz�ejm� ku�aty proch�z�. Bakterie si vytvo�� imunitu, tak�e antibiotika u� nezab�raj�. M�m u� alergii na v�echna antibiotika a nem�u je br�t. ODCHYT SPOLE�NOSTI PERDUE SKRYT� KAMERA, 1:00 Kdy� je v kurn�k�ch tma, ku�ata se uklidn�. Kladou men�� odpor p�i chyt�n�. Tradi�n� to d�lali Afroameri�an�. Dnes se rozm�haj� chyta�i z Latinsk� Ameriky. Neleg�ln� pracovn� s�la. Z jejich pohledu nemaj� ��dn� pr�va, tak�e si nebudou st�ovat. Spole�nostem se l�b� takov� pracovn�ci. Je jedno, jestli jsou ku�ata nemocn�. V�echna ku�ata skon�� ve zpracovatelsk�m z�vodu. Spole�nosti dr�� farm��e pod palcem kv�li z�vazk�m, kter� v��i nim farm��i maj�. Stavba jednoho kurn�ku vyjde na 280 000 a� 300 000 dolar�. A jakmile u�in�te po��te�n� investici, spole�nosti neust�le vy�aduj� zlep�ov�n� a nov� vybaven�. A farm��i nemaj� na v�b�r. Musej� to d�lat, jinak jim vypov�d� smlouvu. Takhle si dr�� farm��e pod kontrolou. Takhle je nut� utr�cet pen�ze, chodit do bank a p�j�ovat si dal�� pen�ze. Dluhy st�le rostou. Nem�t ��dn� slovo ve sv�m podnik�n� je poni�uj�c�. Je to jako b�t otrokem spole�nosti. Perdue odm�tl pro tento film poskytnout rozhovor. Carolina smlouva byla ukon�ena, kdy� odm�tla zatemnit sv� kurn�ky. Typick� chovatel s dv�ma kurn�ky si p�j�il v�c ne� 500 000 dolar�. a za rok vyd�l� p�ibli�n� 18 000 dolar�. KORNOUT MO�NOST� V�B�RU MICHAEL POLLAN AUTOR KNIHY DILEMA V�E�RAVCE My�lenka, �e je t�eba napsat knihu, kter� lidem ��k�, odkud poch�z� jejich j�dlo, je znamen�m toho, jak moc jsme se vzd�lili tomu, ��m jsme byli d��ve. Podle m� m�me pr�vo zn�t sv� potraviny. Komu pat��? Jak se vyr�b�j�? Mohu nahl�dnout do kuchyn�? Kdy� jsem se sna�il pochopit potravin��sk� pr�mysl, za�al jsem velmi jednodu�e. Cht�l jsem zjistit p�vod sv�ho j�dla. Kdy� se proch�z�te supermarketem, to, co se jev� jako hojnost pestrosti a v�b�ru, jimi nen�. Je to iluze rozmanitosti. Je v tom zapojeno jen n�kolik spole�nost�. A jen n�kolik plodin. Co m� p�ekvapilo nejv�ce, kdy� jsem sledoval potraviny ke zdroji, bylo, �e jsem st�le kon�il na tom sam�m m�st�, a t�m bylo kuku�i�n� pole v Iow�. Velk� spousta na�ich pr�myslov�ch potravin se uk�e b�t jen chytr�m p�eona�en�m kuku�ice. Kuku�ice v mnoha podob�ch dobyla sv�t. Je to pozoruhodn� rostlina. P�ed 100 lety mohl farm�� v Americe vyp�stovat 20 bu�l� kuku�ice na akru. Dnes 200 bu�l� nen� ��dn� probl�m. To je obdivuhodn� v�kon, za kter� si zaslou�� uzn�n� p�stitel�, v�robci um�l�ch hnojiv a v�robci pesticid�. V�ichni si zaslou�� uzn�n�. V dne�n�ch Spojen�ch st�tech se na 30 % zem�d�lsk� p�dy p�stuje kuku�ice. Je to v�razn� poh�n�no vl�dn� politikou. Vl�dn� politika n�m v podstat� umo��uje prod�vat kuku�ici pod v�robn� cenou. Pravdou je, �e jsme placeni za nadprodukci, co� je vyvol�no t�mito siln�mi nadn�rodn�mi z�jmy. D�vodem, pro� na�e vl�da podporuje kuku�ici, jsou Cargills, ADMs, Tyson, Smithfield... Ti maj� z�jem kupovat kuku�ici pod v�robn� cenou. Vyu��vaj� sv�j z�jem a nesm�rn� mno�stv� pen�z, kter� maj�, aby lobbovali v Kongresu za udr�en� Z�kona o farma�en�. Z�kon o farma�en�, kter� by se m�l spr�vn� jmenovat "Z�kon o potravin�ch", kodifikuje pravidla cel�ho potravin��sk�ho hospod��stv�. Farm��sk� politika je v�dy zam��ena na ty komodity, kter� lze uskladnit. Pob�z�me farm��e, aby vyp�stovali tolik kuku�ice, kolik mohou, abychom rostli, abychom upev�ovali pozici. Dotujeme farm��e podle mno�stv� bu�l�. Vyr�b�me mnoho kuku�ice a oni pro ni maj� vyu�it�. Tady projektujeme na�e potraviny. V�me, jak doc�lit jist�ch charakteristik, jako chu� a v�n�. Skl�d�me v�echny tyto ��sti dohromady a vym�l�me nov� potraviny, kter� v lednici nezv�traj�, nezkaz� se. Nejv�t��m pokrokem posledn�ch let byla isoglukoza, kuku�i�n� sirup. Dovolil bych si odhadnout, �e kdy� se pod�v�te do reg�l� supermarketu, 90 % v�robk� bude obsahovat bu� kuku�i�nou, nebo s�jovou p��sadu, a v�t�ina z nich bude obsahovat ob�. V�ROBKY Z KUKU�ICE: KE�UP, S�R, DORT��KY, BATERIE, ARA��DOV� M�SLO, KREKRY, DRESINK, COCA-COLA, MARMEL�DA, SLADIDLO, MELASA, D�US, OVOCN� KOKTEJL, D�EV�N� UHL�, D�TSK� PLENKY, IBUPROFEN, MASO, J�DLO Z FAST FOOD� Kuku�ice je skv�l� surov� materi�l. M�te velk� tu�n� �krobov� zrno, kter� m�ete rozm�lnit a znovu slo�it. M�ete vyrobit kuku�i�n� sirup. M�ete vyrobit maltodextrin, a diglyceridy a xanthan a kyselinu askorbovou. V�echny ty nezn�m� p��sady zpracovan�ch potravin. Je pozoruhodn�, kolik z nich se vyr�b� z kuku�ice. Nav�c, m�ete j� krmit zv��ata. Kuku�ice je hlavn� slo�kou krmiv, a� u� pro ku�ata, vep�e, dobytek, cokoliv v�s napadne. Ve st�le v�t�� m��e krm�me kuku�ic� i ryby, a� u� jde o til�pii nebo lososa. U��me ryby, aby jedly kuku�ici. Skute�nost, �e jsme m�li tak levnou kuku�ici, n�m umo�nila sn�it cenu masa. Pr�m�rn� Ameri�an sn� v�c ne� 90 kg masa za rok. To by ne�lo, pokud bychom jako krmivo nepou��vali levnou kuku�ici. Proto�e prod�v�te kuku�ici pod v�robn� cenou, provozovatel v�krmny ji m�e kupovat za zlomek toho, kolik st�lo ji vyp�stovat, tak�e doch�z� k "ods�v�n�" zv��at ze v�ech farem na st�edoz�pad�. Existuje pavou�� s� cest a �elezni�n�ch drah, po kter� se celou zem� p�ev�� kuku�ice z m�st, kde se p�stuje, do t�chto SPVZ v�krmen. SPVZ: Soust�ed�n� provozy na v�krm zv��at Kr�vy nemaj� evolu�n� p�edpoklady, aby jedly kuku�ici. Maj� j�st tr�vu. Jedin�m d�vodem, pro� se krm� kuku�ic�, je, �e je velmi levn� a kr�vy po n� rychle tloustnou. ALLEN TRENKLE ODBORN�K NA VݎIVU P�E�V�KAVC� UNIVERZITA ST�TU IOWA Kam to strk�te ruku? Do bachoru... To je prvn� �aludek. A... Nen�... Nen� tam dob�e vid�t. Tady je vid�t tekut� sou��st. - Bol� to tu kr�vu? - Ne. V bachoru jsou mili�ny mikroorganizm�, bakteri�. Zv��ata jsou vyvinut� ke konzumaci tr�vy. V�zkumy ukazuj�, �e jednostrann� kuku�i�n� strava vede k v�skytu bacilu E. coli, kter� je kyselinovzdorn�. Jednalo by se o nebezpe�n�j�� mutaci E. coli. Tak�e krm�te dobytek kuku�ic� a E. coli, co� je velmi b�n� bacil, se vyvine, a objev� se jist� mutace a kmen zvan� "E. coli 0157:h7" vstoup� na sv�tovou sc�nu. Je to v�sledek jednostrann� stravy dobytka ve v�krmn�ch a v�bec �ivota ve v�krmn�ch. Cel� den stoj� zv��ata po kotn�ky ve vlastn�ch v�kalech. Tak�e kdy� to m� jedna kr�va, ostatn� to chytnou. Kdy� se dostanou na jatka, jejich k�e je obalena ztvrdl�mi v�kaly. A kdy� jatka poraz� 400 zv��at za hodinu, jak zabr�n�te, aby se v�kaly nedostaly do pora�en�ch zv��at? A tak se dostanou a� do masa. A tak to, co p�edt�m v�bec neexistovalo, je najednou v potravinov�m syst�mu. NEZAM݊LEN� N�SLEDKY Fast foodov� no�n� m�ra se mo�n� st�v� hroziv�j��. V Seattlu dnes zem�elo dvoulet� d�t�. A vrah? Naka�en� maso z hamburgeru od Jack In The Box. Dnes bylo celon�rodn� sta�eno v�c ne� 140 tun hov�z�ho masa. �tvrt mili�nu kg hov�z�ho masa... Celon�rodn� sta�en� hov�z�ho od spole�nosti ConAgra. E. coli se u� nevyskytuje jenom v hov�z�m, byl nalezen ve �pen�tu, jablkov� ���v�... Zp�sobily to spla�ky z na�ich pr�myslov�ch farem. 90 potvrzen�ch p��pad� naka�en� E. coli. Za v��m stoj� sekan� �pen�t. Tohle je 20. v�skyt E. coli v listov� zelenin� jen v posledn�m desetilet�. V obdob� Bushovy administrativy byl ministrem zem�d�lstv� b�val� p�edn� lobbista za hov�z� pr�mysl; vedouc�m Spr�vy potravin a l��iv byl b�val� v�konn� viceprezident N�rodn� asociace zpracovatel� potravin. Tyto regula�n� agentury jsou ovl�d�ny pr�v� t�mi spole�nostmi, na kter� by m�ly dohl�et. ConAgra, kter� ned�vno st�hla sv� ara��dov� m�slo kontaminovan� salmonelou, v�d�la o probl�mech ve sv�ch z�vodech u� p�ed dv�ma lety. V roce 1972 provedla Spr�va potravin a l��iv p�ibli�n� 50 000 potravinov�ch kontrol. V roce 2006 jich provedla 9 164. V�dy se vyskytovaly kontaminace potravin. Domn�vali byste se, �e jak je do v�roby potravin zapojov�no st�le v�ce a v�ce technologi�, budou potraviny bezpe�n�j��, nikoli �ast�ji kontaminovan�. Ale zpracovatelsk� z�vody jsou st�le v�t�� a v�t��, co� vytv��� lep�� podm�nky pro �kodliv� patogeny a jejich dal��ho ���en�. Mno�stv� stahovan�ch mra�en�ch hamburger� nyn� dosahuje 11 mili�n� kg. Je stahov�no tolik masa, �e by to sta�ilo na vyroben� hamburgeru pro ka�d�ho dosp�l�ho Ameri�ana. V 70. letech byly ve Spojen�ch st�tech doslova tis�ce jatek. Dnes m�me 13 jatek, kter� zpracov�vaj� v�t�inu hov�z�ho, kter� se prod� ve Spojen�ch st�tech. Dne�n� hamburger obsahuje ��sti z tis�c� r�zn�ch kus� dobytka semlet�ch do jedn� hamburgerov� hmoty. Rapidn� roste mo�nost, �e jedno z t�chto zv��at neslo nebezpe�n� patogen. Je pozoruhodn�, jak bezzub� jsou na�e regula�n� agentury. A pr�v� tak to pr�mysl chce. Tohle je budova Ministerstva zem�d�lstv�. ��kal Josh, kolik �asu podle n�ho dostaneme? - P�t minut. - P�t minut... Mo�n� t�eba patn�ct. Mus�me tam b�t v�as. - Za��n� to v 16:00. - Dob�e. Tak�e kdy� za�nu d�lat tohle - nebo �ustit pap�ry, je �as. - J� v�m, je �as. D�kuju! Jsem registrovan� republik�nka. V�dy jsem byla konzervativn�. Nikdy m� nenapadlo, �e budu d�lat tohle, a u� v�bec by m� nenapadlo, �e budu tak t�sn� spolupracovat se svou matkou. - P�jdeme tudy? - Ano, jdeme tudy. Spletla jsem se. Mysl�m, �e m�me j�t tudy. M�j vztah s matkou dostal zcela nov� rozm�r. 2 421? A jsme tu. - Ahoj. - Dobr� den. - T�� m�. - J� jsem Pat. - Ahoj, Pat. - Barb Kowalcykov�. - Ahoj, Barb. - Po prvn�m velk�m posunu k zaveden� potravinov�ch norem byli lid� spokojen�. Sn�ili jsme dotace na Spr�vu potravin a l��iv. Spolehli jsme se v t�chto pr�myslov�ch odv�tv�ch v�ce na sebekontrolu. A tak jsme vlastn� p�i�li o n� syst�m. Jste skute�nou bojovnic� za bezpe�nost potravin. A to je stra�n� d�le�it�. Je to pro m� a mou rodinu velmi osobn� z�le�itost. Na�e snahy o bezpe�nost potravin za�aly p�ed 6 lety, kdy� m�ho dvouap�llet�ho syna Kevina napadl E. coli 0157:h7. Byl to dokonale zdrav�, kr�sn� kluk... M�m tu s sebou fotku, po��zenou dva t�dny p�edt�m, ne� onemocn�l. Za 12 dn� od naka�en� zem�el. V �ervenci 2001 jela na�e rodina na dovolenou. Kdybychom v�d�li, co n�s �ek�, nikdy bychom neopustili domov. P�edt�m, ne� onemocn�l, sn�dli jsme t�i hamburgery. Na�li jsme v jeho stolici krev, tak jsme ho vzali na pohotovost. A oni n�m �ekli: "Dostali jsme v�sledky testu Kevinovy stolice a m� E. coli zp�sobuj�c� krv�cen�." P�i�li a sd�lili n�m, �e Kevinovy ledviny selh�vaj�. L��ili Kevina dial�zou. Nesm�l p�t vodu norm�ln�. Dostali jsme takov� houbi�ky, kter� jsme namo�ili do sklenice vody a pak jsme mu je mohli d�t. Jedn� z nich ukousl roh. Nikdy jste nevid�li n�koho tak prosit. Prosil o vodu. O ni�em jin�m nemluvil. Nikdo nemohl do m�stnosti p�in�st ��dn� n�poj, proto�e... prost� nemluvil o ni�em jin�m, ne� o vod�. Nev�m, jestli v�d�l, co se s n�m d�je, a douf�m... J� nev�m... Vid�t, jak n�dhern�, dokonale zdrav� d�t� zem�e b�hem 12 dn�... Bylo prost� neuv��iteln�, �e to zp�sobilo j�dlo. Co n�m p�id�lalo dal�� bolest, bylo, �e trvalo dva nebo t�i roky, a museli jsme si na to najmout pr�vn�ka, ne� jsme dok�zali, �e to maso bylo naka�en�. U� 1. srpna byl m�j syn v nemocnici. Ud�lali ve v�robn� test na E. coli, kter� byl pozitivn�. Stahovali maso a� do 27. srpna, 16 dn� po jeho smrti. Pokud budeme m�t dal�� sezen�, co� ur�it� budeme, byla bych r�da, kdybyste p�i�la. - Nep�est�vejte bojovat. - D�kuju, vy tak�. P�es smrt sv�ho d�t�te se nikdy nep�enesete. Najdete si nov� norm�ln� stav. - Tudy? - Ano. Ur�it� tudy? Vlo�ili jsme v na�i vl�du d�v�ru, �e n�s ochr�n�, ale nejsme chr�n�ni ani na z�kladn� �rovni. Roku 1998 Ministerstvo zem�d�lstv� zavedlo mikrobi�ln� testov�n� na salmonelu a E. coli 0157:h7. Ideou bylo, �e pokud v�robna opakovan� v testech sel�e, ministerstvo ji zav�e, proto�e m� zjevn� trval� probl�my s kontaminac�. Asociace producent� masa a dr�be�e okam�it� Ministerstvo zem�d�lstv� za�alovaly. Soudy v podstat� rozhodly, �e ministerstvo nem� pravomoc zav��t v�robny. Znamenalo to, �e jste mohli m�t masn� nebo dr�be�� v�robky, kter� se hem�� salmonelou, a Ministerstvo zem�d�lstv� s t�m nic nezm�e. Jako p��m� reakce byl uveden nov� z�kon, kter� ve�el ve zn�most jako "Kevin�v z�kon". Kevin�v z�kon by vr�til Ministerstvu zem�d�lstv� pravomoc uzav��t z�vod, kter� opakovan� vyr�b� kontaminovan� maso. Zd� se to jako jasn�, p�irozen� v�c. - Jak se vede? - Dob�e. Pracujeme na tom u� 6 let a st�le nebyl schv�len. M�m pocit, �e m�me �anci, v�t�� �anci, �e tentokr�t projde. Mysl�m, �e z pohledu z�kazn�ka mnoho lid� podporuje my�lenku, �e by zaplatili v�c, pokud by m�li z�ruku vysok�ho standardu bezpe�nosti. - Ano. - Ale tak� v�m, �e v �et�zci v�roby potravin jsou i jin� hr��i, kte�� s t�m maj� probl�m, proto�e v tom spat�uj� nav�en� n�klad�. Mysl�m, �e v�hodou je... Ob�as mi p�ipad�, �e pr�mysl m�l lep�� ochranu ne� m�j syn. A to m� p�im�lo st�t se obh�jkyn�. Jen v posledn�ch letech do�lo k n�kolika v�skyt�m nemoc� p�en�en�ch potravinami, kter� zp�sobily v�znamn� ztr�ty. O�ividn� se n� sou�asn� postoj na dohled a ochranu potravin nesetk�v� s pot�ebami americk�ch rodin. Je pro m� opravdu t�k� vypr�v�t o Kevinovi. Ale jedin� zp�sob, kter� m�e zabr�nit, aby se to sam� stalo n�komu jin�mu, je j�t tam a mluvit o tom. Toho dne se objevily dva v�skyty E. coli. V INDIAN� POTVRZEN 7. P��PAD N�KAZY E. COLI �est z nich jsou d�ti ze z�kladn� �koly, pak sourozenci, a tady v jin�m okrese Kentucky je dal��, tak�e... Bude to sedm let, co m�j syn zem�el. Jedin�, co jsem po spole�nosti cht�la, bylo, aby �ekli: "Omlouv�me se. Vyrobili jsme vadn� produkt, kter� zabil va�e d�t�, a zajist�me, aby se to u� nikdy neopakovalo." Nic v�c jsme necht�li a ani tohle n�m nedali. Potravin��sk� pr�mysl v�dycky ba�il po v�t�� efektivit�, ale ka�d� pokrok v efektivit� p�in�� probl�my. Pokud p�estanete dobytek ve v�krmn�ch krmit kuku�ic� a nahrad�te ji na p�t dn� tr�vou, jejich �aludky se zbav� 80 % E. coli. Ale to samoz�ejm� pr�mysl ned�l�. Jejich p��stup je takov�, �e kdy� maj� takov� syst�mov� probl�m, nepod�vaj� se, kde je chyba v syst�mu, p�ijdou s technologickou n�plast�, kter� umo�n� syst�mu p�e��t. HOV�Z� PRODUKTY, a.s. SOUTH SIOUX CITY, NEBRASKA Vyrovn�vac� n�dr� 5x5, n�zk� hladina. N�zk� hladina. Tohle je na�e opera�n� centrum. Na�e z�vody ovl�d�me odtud. Kde m�me Chicago? Tamhle. Georgia, Utah, Kansas, Nebraska, Texas, L. A., Ohio. Ovl�d�me v�echny parametry p�evod�, rychlost motor�... V�echno to ��d�me odsud. Vybudovali jsme n�co, v �em m�me z pohledu bezpe�nosti potravin n�skok p�ed v�emi ostatn�mi. Mysl�me, �e dok�eme sn�it v�skyt E. coli 0157:h7. Pr�v� jsme za�ali pracovat se �pavkem a hydroxidem amonn�m. �pavek zab�j� bakterie, tak�e jsme ho za�adili do procesu zpracov�n�. Jsem prost� mechanik. To jsem. Stroje si navrhujeme sami. Tohle je n� kone�n� produkt. Kone�n� produkt. Slo�ka masa do hamburger� �pavkem o�i�t�n� od E. coli. Je va�e maso ve v�t�in� hamburger� v t�to zemi? V 70 %. Domn�v�me se, �e za p�t let bude ve 100 %. M�me n�jak� konkurenty. Mysl�m, �e je poraz�me. Je�t� jednou. Je to svazek mezi v�dou a technologi�. MENU ZA DOLAR Cht�l bych dolarovky. - P�t rodeo cheesburger�. - P�t rode�. Dob�e. Dva ku�ec� sendvi�e. - Je�t� n�co? - Dva mal� n�poje a velk�ho Dr. Peppera. - 11,48. - D�ky. Prvn� ok�nko, d�kujeme. Nep�em�l�me o zdrav� strav�, proto�e jsme si zvykli myslet, �e v�echno je zdrav�. - Tady, pros�m. - D�kuju. - P�kn� den. - Taky, d�kuju mockr�t. Te� kdy� v�m, �e je tohle j�dlo nezdrav�, c�t�m se provinile, kdy� ho d�v�m sv�m d�tem. Ale proto�e z domova odj�d�me v 6:00, nem�me �as va�it. Zp�tky se dostaneme tak ve 21:00, 22:00 ve�er. Pokud m�te jenom dolar a mus�te �ivit dv� d�ti, bu� p�jdete do obchodu a pokus�te se naj�t n�co levn�ho, nebo prost� projedete drive-inem a m�te pro n� dva hamburgery. "Tady m�te, sn�zte je." Tohle ji zasyt�, ne jedna polo�ka z obchodu. Pod�vejte na tu brokolici. Je moc drah�. - Co teda chcete k j�dlu? - Mami! Nejd��v se pod�vej, kolik to stoj�. - Nekoup�me to. - Pro� ne? M�e� si vz�t jenom dv� nebo t�i. Ne. No tak... Najdeme levn�j�� bonb�ny. Najdeme levn�j�� chipsy. Ta limon�da je hodn� levn�. N�kdy vid�te zeleninu a �eknete si: "Fajn, jinde m�eme za stejnou cenu koupit dva hamburgery." Pro� je to tak, �e za 99 cent� v McDonaldu koup�te dvojit� cheesburger, ale nem�ete si za tu cenu koupit ani hl�vku brokolice. Vych�lili jsme sv�j potravinov� syst�m na stranu �kodliv�ch kalori�, a nen� to n�hoda. D�vod, pro� jsou tyto kalorie levn�j��, je ten, �e pr�v� ty masivn� dotujeme. Tohle m� p��mou souvislost s druhem zem�d�lstv�, kter� d�l�me, a na�� farm��skou politikou. V�echny tyhle kalorie poch�zej� z poln�ch plodin, z p�enice, z kuku�ice a sojov�ch bob�. Tyto kalorie jsou velmi levn�. Proto nejv�t��m p�edpokladem obezity je n�zk� p��jem. Po celou historii d�jin lidstva jsme se museli hodn� sna�it, abychom m�li dostatek potravy a kalori� pro pom�rn� zna�n� procento lidsk� rasy. Dnes je probl�mem p��li� mnoho kalori�. Pr�mysl svaluje vinu za obezitu na krizi osobn� zodpov�dnosti. Ale kdy� vytv���te nov� potraviny, tla��te na citliv� m�sta evoluce. Faktem je, �e instinktivn� prahneme po t�ech chut�ch, soli, tuku a cukru. kter� jsou v p��rod� velmi vz�cn�. Dnes je cukr k dispozici neust�le v ohromn�m mno�stv�. Poz�eme ho stovky kilo ro�n�. Tato strava zalo�en� na kuku�i�n�m sirupu a rafinovan�ch karbohydr�tech vede k t�m inzul�nov�m v�kyv�m a postupn� opot�ebov�v� syst�m, kter�m na�e t�lo metabolizuje cukry. M�j man�el je diabetik. M�m obavy, �e by mohl ztratit zrak. Ob�as se t�ese. Tak�e se boj�m, �e nebude moct ��dit, proto�e ��zen�m se �iv�. Mus�me zva�ovat jeho l�ky. Kolik stoj�? 70 dolar�? 50 tablet stoj� 130 dolar�. Bere ale dva druhy. 100 a n�co za jedny a dal��ch 100 a n�co za dal��. To je velk� ��st na�ich p��jm�. M�me dilema: Platit mu l�ky, aby byli zdrav� my, nebo kupovat zeleninu, abychom byli zdrav�. Co z toho m�me d�lat? Je t�k� sledovat sv�ho otce, jak ho tr�p� cukrovka a tak... A je smutn�, �e ji mo�n� m� i moje sestra. N�co je �patn� ve zp�sobu, jak�m �ijeme na�e �ivoty, kde se pohybujeme, kde kupujeme potraviny a v�bec s potravinami, kter� jsme schopni kupovat a zp�sobuj� tuhle epidemii. Nejde jen o na�i komunitu. Nejde jen o Baldwin Park. Je to v�ude. Kolik z n�s m� v rodin� jednu osobu, kter� trp� cukrovkou? A co dv�? T�i? D��ve cukrovka 2. typu postihovala jen dosp�l�. Dnes postihuji i d�ti, a to v epidemick� m��e. 1 ze 3 Ameri�an� narozen�ch po roce 2000 v ran�m v�ku onemocn� cukrovkou. Mezi men�inami je tento pod�l 1 ze 2. V TR�V� FARMY POLYFACE �DOL� SHENANFOAH, VIRGINIE V�echno, �eho jsme v modern�m zem�d�lstv�m dos�hli, je p�stovat plodiny rychleji, v�ivn�j��, v�t��, levn�j��. Nikdo nep�em�l� o E. coli, cukrovce 2. typu a ekologick� rovnov�ze cel�ho syst�mu. P�en��me rozhodovac� moc z nez�visl�ch farm���, p�en��me ji do zaseda�ek spole�nost�, do velk�ch m�st tis�ce mil daleko, kde ti lid� rozhoduj�, ale ne�ij� s d�sledky t�chto rozhodnut�. V�echno je zalo�eno na tr�v�. Nekrm�me je kuku�ic�, mrtv�mi kravami, nebo ku�ec�mi mrvami, jako tamhle v �dol�. ...nebo mrtv�mi ku�aty. �erou prost� tr�vu, p�ce, jetel, b�l�... Jsou to b�lo�ravci. Pokud by m�ly �r�t kuku�ici, musel byste tu kuku�ici sklidit, p�iv�zt, pak byste musel n�kam odvozit v�echen ten trus a to v�s polo��. Tady... Tady je to v�echno. Chci ��ct, kr�va to tu trusem hnoj�. Pase se. Nemus�me to tu hnojit. Nemus�me to kosit. Spase to. Je to opravdov�, opravdov� slune�n� dolary. Potravin��sk� pr�mysl postupn� vytvo�il tak hlu�n�, smradlav�, nep��jemn� m�sta, kam provozovatel� t�chto podnik� necht�j� nikoho pou�t�t, aby lid� nevid�li nehezkou skute�nost. Pokud by se to stalo, ztratili bychom v�echnu integritu a odpov�dnost potravinov�ho syst�mu. Kdybychom ve v�ech megav�robn�ch ud�lali zdi ze skla, m�li bychom v t�to zemi jin� potravinov� syst�m. Dovolili jsme sami sob� tolik se vzd�lit a ztratit z�jem o n�co tak d�v�rn�ho, jako je j�dlo, kter� j�me. B�t tady venku je velk� rozd�l. �erstv� vzduch, slunce, pta�� zp�v, ch�pete? Ale podle Ministerstva zem�d�lstv� je to nehygienick�, proto�e tu je p��stup ke vzduchu. Sna�ili se n�s zav��t. Byl to jeden z na�ich nejv�t��ch boj�, kdy� se n�s sna�ili zav��t, �e pr� je to nehygienick�. V��ili byste tomu? Tak jsme si ud�lali testy v m�stn� laborato�i. M�li jsme pr�m�r 133 CFU. Ty z obchodu m�ly v pr�m�ru 3 600. A to pro�ly bili�ny chemick�ch �prav. Na�e ��dn� chl�r nepotkaly. Lidi se �asto div�: "Je to pravda? Opravdu dok�ete nakrmit sv�t?" Je to zd�nliv� p�kn� argument, proto�e... Proto�e ano, jsme naprosto stejn� efektivn�, zvl�t� kdy� vezmete v potaz, jak neefektivn� je pr�myslov� syst�m. Spousta lid� p�ijde na farm��sk� trh a pov�d�: "Co�e? 3 dolary za tucet vejc�?" A p�itom pij� limon�du za 75 cent�. Ahoj prase. Ahoj pras�tka! Ahoj pras�tko! Po��d m� zar��, jak �sp�n� jsme byli v p�esnosti st�elby na �patn� ter�. Nau�ili jsme se... nap��klad... Kv�li dobytku jsme se nau�ili, jak vysazovat, hnojit a skl�zet kuku�ici za pou�it� technologie GPS, ale nikdo si neodstoup� a nezept� se: "M�li bychom kr�vy krmit kuku�ic�?" Stala se z n�s kultura technik�. V�ichni �e��me ot�zku: "Jak?" Ale nikdo se nezastav� a ne�ekne: "Ale pro�?" Kultura, kter� vid� prase jako hromadu protoplasmatick�ch ne�iv�ch struktur, s kterou lze zach�zet, jak si lidsk� p�edstavivost zamane, bude pravd�podobn� nahl�et na �leny sv� spole�nosti a jin� kultury a n�rody se stejn�m druhem opovr�en�, ne�cty a nad�azen� mentality. Z�VOD NA ZPRACOV�N� VEP�OV�HO TAR HEEL, SEVERN� KAROL�NA Nejv�t�� jatka na sv�t� Z�vod stoj� v mal�m m�st� jm�nem Tar Heel, uprost�ed velice ekonomicky zaostal� oblasti. Smithfield je mistrem v um�n� v�b�ru pracovn� s�ly, kterou m�e vyko�is�ovat. Zpo��tku se jednalo o m�stn� pracovn� s�lu. Chud� b�lo�i, chud� �erno�i. S touto pracovn� silou se vypo��dali velmi rychle. V sou�asnosti musej� sv�et d�ln�ky od Dentsville v Ji�n� Karol�n� a� po Clinton v Severn� Karol�n�. Museli byste nakreslit kruh v pr�m�ru 160 km, abyste m�li oblast, odkud jsou v�ichni va�i pracovn�ci. Nato�eno skryt�mi kamerami d�ln�k� K d�ln�k�m se chovaj� stejn� jako k prasat�m. Nemusej� se zaj�mat o pohodl� prasat, proto�e jsou tu jen na chv�li. �ek� je por�ka. A na d�ln�ky nahl�ej� stejn�. Nezaj�m� je, jak dlouho z�stanou, proto�e podle nich v�echno m� sv�j konec. ODD�LEN� PORNEK Denn� je pora�eno 32 000 prasat. Proto�e zam�stnanc�m projde rukama 2000 prasat za hodinu a musej� se hrabat v jejich vnit�nostech, �asto se jim pod nehty dostane infekce a v�echny nehty jim upadaj�. Jste pokryt� krv�, v�kaly, mo��. Snadno dojde ke zran�n�. D�l�te po��d stejn� pohyb na stejn� ��sti prasete, a to v jednom kuse. V podstat� je s v�mi zach�zeno jako s lidsk�m strojem. Vychov�te si lidi, kter� si nem�ete dovolit ztratit. A Smithfield to v�. A proto si v�s dr��. P�ed 100 lety, kdy� Upton Sinclair napsal "D�ungli", existoval hov�z� kartel, kter� t��mal obrovskou moc. Byli vyu��v�ni p�ist�hovalci z v�chodn� Evropy bez jak�hokoli druhu vl�dn� regulace. Doch�zelo k hrozn�m zmrza�en�m, dokonce k �mrt�m. Zlep�ovalo se to. Pomalu se to zlep�ovalo. Teddy Roosevelt p�evzal kontrolu nad hov�z�m kartelem. Odbor��sk� svazy organizovaly d�ln�ky z masn�ho pr�myslu a zm�nily ho v jedno nejlep��ch pr�myslov�ch zam�stn�n� ve Spojen�ch st�tech. B�t v 50. letech d�ln�kem v masn�m pr�myslu bylo jako b�t d�ln�kem v automobilce. M�li dobrou mzdu, v�hody, v�sluhy. A pak se stalo co? Zpracovatelsk� spole�nosti rostly, aby uspokojily pot�eby fast foodov�ho pr�myslu, kter� byl jejich nejv�t��m z�kazn�kem. N�kter� z t�chto spole�nost�, jako IBP, si od fast food� vyp�j�ily praktiky zach�zen� se zam�stnanci, sn�ily platy, za��dily, aby nebyly odbory, urychlily v�robu, a vycvi�ily d�ln�ky k opakov�n� jedn� �innosti po��d dokola. Pr�ce v masn�m pr�myslu nyn� pat�� k nejnebezpe�n�j��m zam�stn�n�m v USA. Masn� pr�mysl z�rove� zam�stnal nov� druh p�ist�hovalc� - neleg�ln� p�ist�hovalce, a v posledn� dob� p�ist�hovalce z Mexika. Mnoho z neleg�ln�ch p�ist�hovalc�, kte�� p�ich�zej� do USA, bylo v Mexiku p�stiteli kuku�ice. Dohoda o voln�m obchodu vedla k zaplaven� mexick�ho trhu levnou americkou kuku�ic�. O pr�ci kv�li n� p�i�lo v�c ne� 1,5 mili�nu mexick�ch zem�d�lc�. Nemohli konkurovat levn� kuku�ici z USA. Tak�e co se stalo s t�m 1,5 mili�nem mexick�ch zem�d�lc�? Zpracovatel� masa jako IBP, National Beef a Monfort za�ali aktivn� naj�mat v Mexiku. Propagovali se v r�diu a v novin�ch. IBP vytvo�ilo autobusov� spoj, aby p�iv�el d�ln�ky z Mexika do Spojen�ch st�t�. Cel� roky vl�da zav�rala o�i nad naj�m�n�m p�ist�hovalc� masn�m pr�myslem. Ale nyn�, kdy� je v kurzu protip�ist�hovaleck� politika, najednou se podnikaj� opat�en�, ale ne proti t�mto spole�nostem. Vl�da zasahuje proti d�ln�k�m. TAR HEEL, SEVERN� KAROL�NA 4:30 EDUARDO PENA ODBOR��SK� P�ED�K Imigra�n� agenti na tomto parkovi�ti zat�kaj� pracovn�ky Smithfieldu. Je to na z�klad� dohody mezi Smithfieldem a imigra�n�mi ��ady. Zbavuj� se 15 d�ln�k� denn�, ale neuvid�te ��dn� masov� razie. Takhle nedojde k ovlivn�n� v�roby. Nemus�me jim nic ��kat. - Pane, sna��me se... - Na n�co se m� ptala. Pokl�d� ot�zky n�m, ne v�m. Nevid�m nikoho zat�kat mana�ery Smithfieldu. Nikdo ze z�vodu, kdo m� co do�in�n� s t�m, �e se tito d�ln�ci zam�stn�vaj�, zat�en nen�. Vid�me tu dnes jen d�ln�ky, kte�� pro tuto spole�nost tvrd� pracuj�. Takov� lid� se zat�kaj�. Chceme za potraviny utr�cet co nejm�n�. Nech�peme, �e to m� svou da�. Tito d�ln�ci tu jsou 10, 15 let, vyr�b�li pro v�s slaninu a �unku a te� jsou zat�k�ni jako krimin�ln�ci. A tyto spole�nosti p�itom vyd�l�vaj� miliardy dolar�. Smithfield odm�tl pro tento film poskytnout rozhovor. SKRYT� N�KLADY Je n�zk� cena v�echno? Kdo si chce koupit to nejlevn�j�� auto? Jsme ochotni dotovat potravinov� syst�m, abychom vytvo�ili "myst�rium" levn�ho j�dla, kter� je vlastn� velice drah�, kdy� zapo��t�te n�klady na �ivotn� prost�ed�, soci�ln� v�daje, zdravotn� v�daje. Pr�myslov� potraviny nejsou poctiv�. Nemaj� poctivou cenu. Nevyr�b� se poctiv�. Nezpracov�vaj� se poctiv�. Nen� na nich nic poctiv�ho. Nenapad� m� lep�� vyu�it� pro krabici od Smithfieldu. Bylo to asi p�tihodinov� cesta, takov�ch 500 kilometr�. Tak�e ano. St�lo to za to. Netou��m se rozr�stat nebo zv�t�ovat. Tou��m vyr�b�t nejlep�� potraviny na sv�t� a ozdravovat. A pokud k n�m p�itom bude pro zbo�� chodit v�c lid�, pak mi B�h pom�hej, abych uspokojil jejich pot�eby bez ohro�en� na�� poctivosti. Takhle to vid�m. Ani trochu netou��m b�t ve Wal-Martech. Jakmile dos�hnete takov� v�roby, zm�n� se v� pohled na z�kazn�ka, na v� v�robek, na va�e podnik�n�. Zm�n� se v�m pohled na to nejd�le�it�j��, uvid�te to prost� jinak. V�STAVA P��RODN�CH PRODUKT� ANAHEIM, KALIFORNIE Tohle je n� nov� organick� popkorn. Tohle je sojov� ml�ko od Vitasoy, nejlep�� sojov� ml�ko na cel�m sv�t�. Kdy� tahle v�stava byla poprv�, ve�la se do t� �ady vpravo. N�kolik z n�s p�esp�valo ve st�nc�ch. Nemohli jsme si dovolit hotel. Biopotraviny ka�doro�n� rostou o 20 %. Je to jedno z nejrychleji se rozv�jej�c�ch odv�tv� potravin��sk�ho pr�myslu. Bo�e m�j! Kapitalizmu se nezbav�me. Ur�it� se ho nezbav�me v dob�, kdy pot�ebujeme zastavit glob�ln� oteplov�n� a odvr�tit zne�i�t�n� vzduchu, potravin a vody. Mus�me b�t mnohem d�razn�j��. Pokud vyzn�v�me heslo: "Dokonalost je nep��telem dobra" a ��k�me, �e budeme kupovat potraviny jen od toho nejdokonalej��ho syst�mu v okruhu 160 kilometr�, nikdy toho nedos�hneme. Jako environmentalistovi mi bylo naprosto jasn�, �e zdrojem ve�ker�ho zne�i�t�n� bylo podnik�n�, podnik�n� bylo v podstat� zdrojem v�eho, co ni�ilo tento sv�t. Na vysok� jsem mal� institut jm�nem Institut nov� alchymie, kter� provozovala skupina biolog� - odpadl�k�. �iji v nad�ji, �e v�m... K�zali jsme nov� n�bo�enstv�, sna�ili jsme se vyv�jet alternativn� zp�sob zpracov�n� potravin a odpadu, ale p�esv�d�ovali jsme ji� p�esv�d�en�. Byli jsme z�visl� na zdroj�ch podpory, kter� u� byly na suchu, a nedostali jsme se k publiku, kter� na�e poselstv� opravdu pot�ebovalo sly�et. Uv�domili jsme si, �e nesm�me b�t Davidem, kter� stoj� proti Goli�ovi. Mus�me se st�t Goli�em. Kdy� jsme za�ali, m�li jsme farmu se sedmi kravami. Cht�li jsme prok�zat, �e podnik�n� m�e b�t sou��st� �e�en� glob�ln�ch enviroment�ln�ch probl�m�. Z�rove� jsme museli prok�zat, �e m�eme b�t vysoce v�d�le�n�. Nyn�, v roce 2008, nejen �e jsme ��slem 3 mezi americk�mi jogurty, ale pat��me i mezi nejv�d�le�n�j��. Stonyfield byl koupen skupinou Danone, potravin��sk�m konglomer�tem v hodnot� 23 miliard dolar�. Gary z�st�v� ve veden� Stonyfieldu. Vid�te, tohle je zaj�mav�. Tahle mal� spole�nost je divize Kraftu, ale nem�te ani pon�t�, �e to je Kraft. Tahle pat�� Pepsi. Tahle Kellogg's. - Kashi pat�� Kellogg's? - Jo. - Tahle je od Colgate. - Opravdu? Jo, je to jedna ze spole�nost�, kter� za��naly jako my. Dok�� si zachovat svou podstatu? - No, to je... - Nebo je to zm�n�? V podstat� se stanou �sp�n�mi. P�i�la porota. Mus�m tam j�t. Tyto velik� spole�nosti nerostou organicky. Rostou t�m, �e n�koho koup�. Coke, Pepsi, Kellogg's, General Mills... V�ichni p�d� do obchodu s biopotravinami. FARMA LILAC RIDGE DODAVATEL STONYFIELDU Kdy� Wal-Mart vstoupil do prostoru biopotravin, byl jsem �okov�n. Je to jedna z ne�asn�j��ch v�c�. Snil jsem o dni, kdy se posad�me s giganty ze spole�nost� a budeme hovo�it o biopotravin�ch a udr�itelnosti. - To je Amanda. To je Rand. - Ahoj Amando. Jsem Rand. - Rande, t�� m�. - Tony. - Tony. Skv�l�. - T�� m�. Dob�e, pomozte mi p�ij�t na to... - Oba pracujeme pro Wal-Mart. - Pro Wal-Mart? Tak. V�te, �e my do Wal-Mart� nechod�me? - Nikdy jsme tam nebyli. - Skute�n�? - Nen� to �asn�? - Tak jsme p�i�li my za v�mi. Jo, nikdy jsme u v�s nebyli. Bojkotujeme v�s u� dlouho a dr��me se toho. Wal-Mart si velmi potrp� na svou pov�st. Zcela evidentn� byl o�er�ov�n pravd�podobn� v�c ne� jak�koli maloobchodn�k v na�em sou�asn�m hospod��stv�. Je to vlastn� velmi snadn� rozhodnut�, podporovat v�ci jako biopotraviny nebo cokoli jin�ho na z�klad� toho, co chce z�kazn�k. Vid�me to a reagujeme na to. Pokud je jasn�, �e to z�kazn�k chce, je snadn� d�t tomu podporu, prosazovat a pokusit se to uskute�nit. Kdy� p�ijdu ke sv�m star�m enviromentalistick�m p��tel�m, spousta z nich je zd�ena, �e d�l�m pro takovou spole�nost. Ale kdy� jim potom vysv�tl�m, jak� dopad m� jedna objedn�vka z Wal-Martu na mno�stv� nepou�it�ch tun pesticid�, tun herbicid�, tun chemick�ch hnojiv... Jde o to, �e se p�eneseme p�es emoce a dostaneme se k fakt�m. To, co tu d�l�te, je opravdu kl��ov�. Nem�m o tom ��dn� iluze. Nev���m, �e Wal-Mart za n�mi p�i�el, proto�e n�hle dos�hl mor�ln�ho osv�cen�. Bylo to kv�li pen�z�m. Mohu se sv�mi radik�ln�mi p��teli mluvit t�eba cel� den, ale nikdo z nich nedok�e pop��t skute�nost, �e zv�en� obratu Wal-Martu o dal�� mili�n dolar� pom�e zachr�nit sv�t. V minul�m stolet� dok�zal pr�m�rn� farm�� u�ivit �est a� osm lid�. Dne�n� pr�m�rn� farm�� u�iv� 126 lid�. Jasn�? Jsou to ti nejproduktivn�j�� lid�, co kdy �ili. Zm�ny, kter� se odehr�ly na farm�ch, byly v�znamn� a z�sadn�, ale pro v�t�inu z n�s neviditeln�, proto�e kdo dnes zn� n�jak�ho farm��e? Ale jejich zp�sob �ivota pro�el revoluc�. OD SEM�NKA PO SUPERMARKET P�ed 10 000 lety za�ali farm��i uchov�vat sv� nejlep�� sem�nka a s�zeli je dal�� rok. Tak se vyvinulo osivo. Tak se vyvinula kuku�ice, z v�cem�n� nepou�iteln� tr�vy do dne�n� extr�mn� v�ivn� rostliny. My�lenka, �e soukrom� spole�nost m�e vlastnit plodiny, je nov�. A� v 80. letech Nejvy��� soud uznal, �e si m�ete patentovat �ivot. A to otev�elo stavidla snah�m patentovat si ty nejcenn�j�� ��sti �ivota, co� jsou plodiny, na nich� jsme z�visl�. Monsanto je chemick� spole�nost. vyr�b�j� DDT, dioxin Agent Orange z Vietnamu, a vyvinuli produkt s n�zvem "Roundup". Za�ali jsme sl�chat o geneticky upraven�ch sojov�ch bobech, kter� dok�� odolat Roundupu. Kdy� byl prov�d�n post�ik Roundupem, zahynulo v�echno rostlinstvo krom� t�chto Roundupu odoln�ch sojov�ch bob�. V roce 1996, kdy za�alo Monsanto prod�vat Roundupu odoln� sojov� boby, obsahovala jejich patentovan� gen jen 2 % sojov�ch bob� v USA. Roku 2008 byl patentovan� gen Monsanta obsa�en v 90 % americk�ch sojov�ch bob�. Vzpom�n�m si, kdy� ve�el v platnost prvn� z�kaz uchov�v�n� semen na dal�� rok. V�t�ina farm��� byla cel�m konceptem naprosto znechucena. Bylo zaj�mav� sledovat, jak jsme za 11 let p�e�li od naprost�ho opovr�en� my�lenkou, �e si nem�eme uchov�vat semena, a� k p�ijet�. Co se stane, kdy� si farm�� semena uskladn�? No, v�te, dnes se to t�k� v podstat� u� jen jedn� spole�nosti, a tou je Monsanto. Monsanto je... Maj� t�m soukrom�ch detektiv�, kte�� se potuluj� zem�, a maj� telefonn� linku, kam se d� zavolat. Kdy� tam n�kdo zavol� a ud� n�koho, �e si skladuje semena, po�lou detektiva, aby se na to pod�val. Kdy� si ulo��te semena, mus�te zavolat n�komu z Monsanta. Monsanto m� t�m 75 lid�, kte�� se v�nuj� vy�et�ov�n� a �alob�m na farm��e. Ka�d�, kdo je p�isti�en, jak si uchov�v� osivo, m�e b�t vy�et�ov�n kv�li poru�en� patentu. Dva mu�i vjeli na mou p��jezdovou cestu n�kdy kolem sedmi ve�er, uk�zali mi n�jakou �ernou legitimaci a ani se nezm�nili o tom, �e jsou z Monsanta. �ekli, �e maj� kontroln� t�m, kter� m� vid�l p�i �i�t�n� sazenic. Pova�oval jsem za nutn� vst�vat ve 3:00 a 4:00 v noci, d��v ne� by m� mohli detektivov� na silnici sledovat. Byli to... �ekl bych, �e mo�n� b�val� voj�ci nebo b�val� policist�. Byli vysoc� a budili respekt. Nev�m, jestli m�li kontroln� t�m, nebo jestli m� udal m�j soused. Nev�m. Kdy� jsem vyrazil k domu, jeden z nich mi �ekl... sly�el jsem to zezadu: "Je vinen." MOE PARR �ISTI� SEMEN Moe�v stroj o�ist� semena od od�t�pk�, aby mohla b�t uskladn�na a vyseta n�sleduj�c� rok. Je to skute�n� d�mysln� stroj vynalezen� v 19. stolet� a Monsanto je v�echny odstavilo. Kolik si mysl�te, �e je v zemi �isti�� semen? Ve st�tu Indiana jich m�e b�t tak �est. M�e. Nejsem informovan�... - Kolik jich tu b�valo? - J�je, ka�d� okres m�l t�i. V�em byl zastaven provoz. Nikdo nezbyl. Kdy� p�i�ly na trh sojov� boby od Monsanta, nep�eorientoval jsem se. B�n� sojov� boby, kter� jsem pou��val, mi slu�n� vyn�ely. Tak�e jsem si �ekl: "Z�stanu p�i star�m." David nes�z� plodiny od Monsanta, ale jeho pole byla kontaminov�na geneticky modifikovan�mi semeny. V�ichni soused� kolem m� pou��vaj� geneticky upraven� semena. Kdy� sem p�ivane pyl, kdy� jsem zal�tnou semena, jsem za to odpov�dn�. Pokud Monsanto zjist� kontaminaci, farm�� mus� dok�zat, �e neporu�il jejich patent. Kdy� plodinu geneticky uprav�te, vlastn�te ji. Tohle nikdy v zem�d�lstv� neexistovalo. B�v�valo to tak, �e m�stn� st�tn� univerzita vyvinula takzvanou ve�ejnou sazenici. Drtiv� v�t�ina rostlinn� biotechnologie byla vlastn� prov�d�na v t�chto ve�ejn�ch instituc�ch. Monsanto je jako Microsoft. Stejn� jako Microsoftu pat�� intelektu�ln� vlastnictv� ve v�t�in� po��ta�� v Americe, Monsantu pat�� intelektu�ln� vlastnictv� ve v�t�in� potravin v Americe. Ve�ejn� v�voj rostlin pat�� minulosti. Prakticky u� ��dn� ve�ejn� osivo neexistuje. Je �ty�i nebo p�t odr�d, kter� mohu p�stovat. M�m posledn�ch p�r sojov�ch bob�, kter� jsou ze st�tu Illinois. - Nejsou geneticky upraven�. - Ve�ejn� odr�dy. A� se dostanu do bodu, kdy nebudu moci kupovat schv�len� sazenice, co budu d�lat? Jak� m�m mo�nosti? M�m tu seznam, kter� mi p�i�el po�tou. �ern� listina Monsanta s neopr�vn�n�mi p�stiteli. Jsou tam farm��i, kte�� na n� maj� soudn� rozhodnut� nebo je za�alovali, a pak jsou tam... farm��i, kte�� neud�lali pap�rov�n�, nep�edlo�ili sv� z�znamy. To je m�j p��pad, proto jsem tam, proto�e jsem nep�edlo�il sv� z�znamy. - Jsem na t� listin�? - Ano, jste. Vid�m tu dva farm��e, pro kter� d�l�m. T�mto seznamem to dosp�lo do bodu, �e od Monsanta nemohu nic kupovat, ch�pete? Ano. Tak�e p�ich�z� ot�zka: "Co m�m p�stovat?" Monsanto m� �aluje na z�klad� toho, �e povzbuzuji farm��e, aby poru�ovali patentn� z�kon t�m, �e �ist� vlastn� semena. Je�t� jsem nebyl ani v soudn� s�ni a u� m�m fakturu na 25 000 dolar�. Lid�, kte�� b�vali m�mi p��teli, se se mnou najednou zdr�haj� mluvit. Byli jsme p��teli 50 let a te� u� se skoro nevid�me. Je to tak. Podm�nkou dohody tohoto farm��e bylo, �e nebude o sv�m p��padu mluvit ve�ejn�. Nemysl�m, �e jsem se n���m provinil, ale bylo levn�j�� platit pokuty, ne� se proti tomu pokou�et bojovat. - �lov�ka to s��r�... - Ch�pu. Proto�e si mysl�m, �e jsem v pr�vu, ale oni tvrd�, �e ne. Monsanto n�s nepr�vem na�klo z poru�en� patentu a poru�en� smlouvy. Ani jedno nebyla pravda. P�ijdete na trh, najdete nejvlivn�j�� farm��e a kdy� je dok�ete zni�it, zastra��te ostatn�. M� rodina utratila 400 000 jen za p��pravn� ��zen�. �ekli n�m, �e budeme pot�ebovat dal�� mili�n, abychom to dostali k soudu. Vyrovnali jsme se mimosoudn�. Zp�sob, jak�m se mi jev� syst�m, je takov�, �e pan� Spravedlnost m� v�hy a vy vr��te pen�ze a ten, kdo navr�� nejv�c pen�z na v�hy, najme ty nejlep�� odborn�ky a je ochoten nejv�c lh�t, ten vyhraje. Zd� se mi, �e takhle dneska funguje n� soudn� syst�m. To je stra�n�. Jak se m�e farm�� ubr�nit nadn�rodn� spole�nosti, jako je Monsanto? P�ed t�emi dny jsem mluvil s jedn�m mlad�kem. Byli na jeho farm�, v�te? A to ten chud�k sotva za�al. Byla u toho jeho snoubenka. Mluvil jsem s n� a sna�il jsem se jim poradit, jak nejl�pe jsem mohl. Bohu�el nejlep�� radou, kterou jsem jim mohl d�t, bylo: "Pokuste se z toho dostat nedot�eni. Nebojujte s nimi. Mus�te se p�es to p�en�st a d�t jim, co cht�j�, proto�e se nem�ete ubr�nit." Monsanto vl�dne neobvykle silnou moc�. Pokud chcete b�t ve v�robn�m zem�d�lstv�, budete spjati s Monsantem. Pat�� jim sojov� boby. Z�sk�vaj� nad v�robkem kontrolu od sem�nka po supermarket. V podstat� z�sk�vaj� kontrolu nad potravinami. Monsanto odm�tlo pro tento film poskytnout rozhovor. OPONA V kancel���ch Monsanta se dve�e netrhly s n�v�t�vami r�zn�ch regula�n�ch a soudn�ch p�edstavitel�, kte�� �inili kl��ov� rozhodnut�. Soudce Clarence Thomas byl pr�vn�m z�stupcem Monsanta. To by nebylo nic zvl�tn�ho, pokud by neexistoval jeden soudn� p��pad, kter� rozhodl celou z�le�itost s uchov�v�n�m osiva. Soudce Clarence Thomas napsal zd�vodn�n� rozhodnut� v p��pad�, kter� dovolil t�mto spole�nostem zabr�nit farm���m v uchov�v�n� sazenic. Monsanto m�lo t�sn� kontakty s Bushovou administrativou a Clintonovou administrativou. Proto se u n�s nevedla p��li� �irok� politick� debata o t�to radik�ln� zm�n� na�eho potravinov�ho syst�mu. 1989-1993 Sen�tor v Severn� Karol�n� 2000-sou�asnost �len p�edstavenstva Smithfieldu Na�e vl�da byla posledn�ch 25 let ovl�d�na pr�myslem, kter� m�la sama regulovat. Jakmile m�te v pr�myslu lidi s kvalifikac�, mohou se projevit jako velmi dob�� regul�to�i. Poradce Monsanta ve v�ci ozna�ov�n� geneticky modifikovan�ch potravin Z�le�� na tom, jak� z�jmy se rozhodnou h�jit. Dohl�itel Spr�vy potravin a l��iv na rozhodnut� neozna�ovat geneticky modifikovan� potraviny. Mluv�me o moci, centralizovan� moci, a tato moc je vyu��v�na proti lidem, kte�� opravdu vyr�b�j� potraviny, jako jsou farm��i. Je vyu��v�na proti d�ln�k�m, kte�� pro tyto spole�nosti pracuj�, a je vyu��v�na proti spot�ebitel�m, kte�� jsou z�m�rn� udr�ov�ni v nev�domosti o tom, co jed�, odkud to poch�z� a co to prov�d� s jejich organismy. KALIFORNSK� PARLAMENT Dobr� odpoledne, pan� p�edsedkyn� a poslanci. SB-63 je opat�en� zaru�uj�c� spot�ebitel�m pr�vo na informace. Jednodu�e stanov�, �e v�echny potraviny z klonovan�ch zv��at musej� b�t ozna�eny. Tato klonovan� zv��ata jsou zcela nov� v�c. P�ipad� mi neuv��iteln�, �e Spr�va potravin a l��iv nejen �e chce povolit prodej masa z klonovan�ch zv��at bez dal��ho v�zkumu, ale tak� chce povolit prodej tohoto masa bez ozna�en�. Kolik sv�dk� m� opozice? Noelle Cremersov� z Kalifornsk�ho farm��sk�ho v�boru. Pokud se mohu vyj�d�it... D�vodem, pro� jsme proti ozna�ov�n�, je to, �e vytv��� ve spot�ebitel�ch zbyte�n� obavy. Dokud nebude m�t pr�mysl mo�nost lidi vzd�l�vat, pro� chceme vyu��vat tuto technologii a o v�znamu t�to technologie, nem�me pocit, �e ozna�en� spot�ebiteli n�jak pom�e. SB-63 byl st�tn�m parlamentem schv�len. Ale guvern�r Schwarzenegger ho pot� vetoval. Tyto spole�nosti proti ozna�ov�n� bojuj� zuby nehty. Fast foodov� pr�mysl brojil proti uv�d�n� informac� o kalori�ch. Br�nili se v�m ��ci, �e je v jejich j�dle tuk. Masn� pr�mysl l�ta zabra�oval uv�d�n� zem� p�vodu. Br�nili se ozna�ovat geneticky upraven� potraviny, p�itom 78 % zpracovan�ch potravin ze supermarketu obsahuje n�jakou geneticky upravenou p��sadu. Mysl�m, �e je to pro spot�ebitele jeden z nejd�le�it�j��ch souboj�, o pr�vo v�d�t, co obsahuj� potraviny a jak byly vyp�stov�ny. Nejen�e necht�j�, abyste znali slo�en�, dos�hli zaveden� z�kona, kter� zakazuje kritizovat jejich v�robky. M�ete mi ��ci, jak se zm�nil v� zp�sob stravov�n�? Jo, my... Budete si asi muset promluvit s pr�vn�kem, ne� to tam d�te. Co�e? M�ete to ��ct... P�estali jsme to a to... J� v�m, ale... Mohl by se do m� pustit masn� a dr�be�� pr�mysl... V�n�? Kv�li tomu, �e �eknete...? Zale�� na kontextu. Ne��k�te n�komu jin�mu, aby to nejedl. Jo, je mi l�to, Robbie, ale po��d se m� na to ptaj�. P�vodn� mi to bylo jedno, a� si m� za�aluj�. A� si zkus� za�alovat matku mrtv�ho d�t�te a uvid�me. Je opravdu p�ekvapiv�, �e nem�ete ��ci, jak jste se vy a va�e rodina zm�nili. No, Z�kon o hanoben� potravin to vid� jinak. Potravin��sk� pr�mysl je chr�n�n jinak ne� jin� pr�myslov� odv�tv�. M�me spoustu ot�zek ohledn� nemoci ��len�ch krav. Vzpome�te si na ten p��pad, v n�m� masn� pr�mysl za�aloval Oprah za to, co �ekla ve sv� show. Naprosto m� to odradilo od dal��ch burger�. Texa�t� chovatel� dobytka za�alovali Oprah za hanoben� potravinov�ho v�robku a u�l� zisk. Po �esti letech sporu Oprah kone�n� proces vyhr�la. - Dobr� r�no, Oprah. - Dobr� r�no, v�ichni. Jste r�da, �e u� se to uklid�uje? Mysl�m, �e takhle bych to ne�ekla. �ekla bych, �e konec je na dohled. V Coloradu je to t�k� zlo�in, kdy� jste usv�d�eni z poru�en� z�kona o hanoben� potravin. Tak�e m�ete skon�it ve v�zen� za kritizov�n� hov�z�ho, kter� se vyr�b� ve st�t� Colorado. V n�kolika farm��sk�ch st�tech existuje snaha u�init nez�konn�m uve�ejn�n� fotografie jak�hokoli potravin��sko pr�myslov�ho pracovn�ho postupu, jak�hokoli postupu ve v�krmn�ch. Sou�asn� dos�hli prosazen� z�kona, kter� se jmenuje Cheesburgerov� z�kon a kter� velmi zt�uje jakoukoli �alobu proti nim. Tyto spole�nosti maj� z�stupy pr�vn�k� a budou se soudit, i kdyby v�d�li, �e nem�ou vyhr�t, jen aby vyslali zpr�vu. Monsanto obvinilo Moea Parra z "nav�d�n� farm��� k p�ekra�ov�n� patentn�ho z�kona" kv�li jeho �ivnosti, �i�t�n� semen. Toto je nahr�vka v�pov�di Maurice Parra v p��padu Monsanto Company a Monsanto Technology versus Maurice Parr. Pane Parre, vy��dali jsme si pro tento p��pad va�e bankovn� z�znamy. Jste si toho v�dom? Pov�m v�m, �e co m� dnes d�s� nejv�ce, je skute�nost, �e maj� ka�d� �ek, kter� jsem vypsal, z ka�d� banky, u kter� jsem m�l ��et, za posledn�ch 10 let. Vlastn�te n�jak� pozemky, pane Parre? - Ano. - Kolik akr� vlastn�te? T�i. Jak dlouho m�te ten po��ta� Dell? Kte�� jsou va�imi z�kazn�ky na �i�t�n� sojov�ch bob�? - Pan Kaufman? - Jen boby. Tihle lid� nejsou jen z�kazn�ci, jsou to osobn� p��tel�. A je pro m� hrozn� srdcervouc� v�d�t, �e je tento seznam v dr�en� Monsanta. Harold Sinn? Jen boby. Tohle je prvn� p��pad, v n�m� osivov� spole�nost �aluje �lov�ka, kter� prov�d� �i�t�n� semen. Pokud budou v tomto p��padu potvrzeny n�roky Monsanta, nevylou�� to z podnik�n� jenom Moea, ale znemo�n� to stejnou pr�ci v�em p�stitel�m v zemi, proto�e se t�m ustanov� precedens. �ekl v�m n�kter� z va�ich z�kazn�k�, �e u� nebude vyu��vat va�ich slu�eb? Ron Merrill. Tohle m� v podstat� vy�adilo z podnik�n�. - Max Lowe. - Skon�il jsem. Jerry Kaufman. Bill Zeering. Robert Duvall. Po �ty�ech m�s�c�ch uzav�el Moe Parr s Monsantem dohodu, proto�e ji� nebyl schopen platit pr�vn� n�klady. OT�ESY SYST�MU M�me potravinov� syst�m, kter� je odd�n jedin� hodnot�, efektivit�, tak�e p�stujeme velmi mal� mno�stv� plodin, velmi mal� mno�stv� odr�d, velmi mal� mno�stv� spole�nost�. A i kdy� dos�hnete efektivity, syst�m je st�le vrat�� a vrat��. Nakonec nastane kolaps. Ale kde ten kolaps za�ne, nikdy nev�me. Modern� zem�d�lsk� v�roba je vysoce z�visl� na rop�. Na�e farma spot�ebuje asi 15 000 litr� nafty za rok. Poz�eme spoustu nafty, ani� bychom to v�d�li. Dostat vola na por�ku obn�� 280 litr� nafty. Tak�e je zjevn�, �e tato vysoce efektivn� ma�in�rie nen� dost pru�n�, aby si dok�zala poradit s ot�esy, jak�mi jsou v�kyvy cen ropy. Minul� m�s�c byly ceny potravin o 3,9 % vy���, ne� tomu bylo p�ed rokem. Kuku�ice, dal�� z�kladn� potravina, je na dvan�ctilet�m maximu. N�jakou dobu jsme mohli po cel�m sv�t� prod�vat obil� tak levn�, �e farm��i z ostatn�ch zem�, kte�� dotov�ni nebyli, n�m nemohli konkurovat. Tak�e jejich mo�nosti p�stovat potraviny pro sebe byly omezeny. Na sv�t� doch�z� j�dlo a nikdo o tom nemluv�. ��dn� z�soby nem�me. Po cel�m sv�t� prob�hly protesty. Potravinov� krize ji� zp�sobila p�d jedn� vl�dy. Nen� m�s�ce, aby ve zpr�v�ch nevys�lali report�, kter� poodhaluje oponu tomu, jak se vyr�b� pr�myslov� j�dlo. Nedu�iv� kr�vy, p��li� nemocn� nebo chrom�, aby chodily, jsou brut�ln� nah�n�ny na por�ku. Mili�ny galon� koncentrovan�ch prase��ch v�kal� jsou vyl�v�ny do �eky. Vl�dn� potravin��sk� zmocn�nec prohl�sil, �e neexistuj� n�stroje, jak vysledovat zdroj ned�vn�ho vzplanut� salmonely. Poka�d�, kdy� vyjde najevo takov� zpr�va, se Amerika pou�� o tom, co se d�je v kuchyn�ch, kde se p�ipravuj� jej� potraviny. A poka�d� se odvr�t� s odporem a za�ne hledat alternativy. Ironi� je, �e pr�m�rn�mu spot�ebiteli se zd�, �e nem� ��dnou moc. Mysl� si, �e musej� p�ij�mat, cokoli jim pr�mysl p�edlo�� ke spot�eb�. V��te mi, je to prav� opak. Kdy� proj�d�me se zbo��m pokladnou, vol�me pro zbo�� m�stn�, nebo ne, organick�, nebo ne. P�ed rokem jsme se ve Wal-Martu rozhodli pro p�echod na prodej ml�ka od krav nepodpo�en�ch r�stov�m hormonem. Rozhodli jsme se tak podle preferenc� z�kazn�k�. Jednotliv� z�kazn�ci zm�nili nejv�t�� spole�nost na sv�t� a z�rove� tak pravd�podobn� zatloukli posledn� h�eb�k do rakve um�l�ch r�stov�ch hormon�. V t�to zemi zaplat�te za zdravou stravu v�c ne� za tu �kodlivou. Stoj� to v�c pen�z a n�kte�� je prost� nemaj�. A to je jedn�m z d�vod�, pro� pot�ebujeme zm�nu na politick� �rovni, aby mrkev vyn�ela v�c ne� chipsy. Lid� si mysl�: "Tyhle spole�nosti jsou tak velk� a mocn�. Jak m�eme n�co zm�nit?" Ale pod�vejte se na tab�kov� pr�mysl. M�l ohromnou kontrolu nad ve�ejnost� a o tu kontrolu p�i�el. Boj proti tab�kov�mu pr�myslu je dokonal�m p��kladem, jak m�e b�t bezohledn� chov�n� pr�myslu zm�n�no. P�edstavte si, jak� by to bylo, kdyby st�tn� politika stav�la svou �sp�nost na tom, aby se v nemocnic�ch tento rok l��ilo m�n� lid� ne� p�edchoz� rok. Co takov� definice �sp�chu? My�lenka, �e bychom m�li tak nutri�n� bohat�, nepan�ovan� potraviny, �e by se lid�, kte�� by je sn�dli, c�tili l�pe, m�li v�ce energie a nebyli tolik nemocn�. To je vzne�en� c�l. Nemohu zm�nit skute�nost, �e Kevin zem�el. Kdy� n�komu �eknete, �e jste p�i�la o d�t�, ten pohled pln� l�tosti nem�m r�da, jak se na m� smutn� koukaj�, jak m� lituj�. Dok�u si uspo��dat vlastn� smute�n� ve��rek, d�ky. Nepot�ebuji na to ostatn�. Pot�ebuji, aby poslouchali a pomohli mi n�co zm�nit. Mus�te pochopit, �e my farm��i budeme trhu dod�vat to, co bude trh po�adovat. Pokud budete kupovat ml�ko za dva dolary, postav�m si za domem ohradu. Takhle snadn� to je. Lid� od n�s musej� za��t vy�adovat zdrav� potraviny. A my jim je dod�me. To slibuju. Jsme velmi vynal�zav�. Budeme je dod�vat. To je v�e, co jsem m�l na srdci. M�te mo�nost volby ku zm�n� tohoto syst�m. T�ikr�t denn�. Nakupujte od spole�nost�, kter� se chovaj� k d�ln�k�m, zv��at�m a �ivotn�mu prost�ed� s respektem. Kdy� jdete do supermarketu, vyb�rejte potraviny, kter� jsou v sez�n�. Kupujte biopotraviny. Znejte slo�en� sv�ch potravin. �t�te obaly. Znejte, co kupujete. Pr�m�rn� j�dlo putuje z farmy do supermarketu 2 400 km. Kupujte potraviny vyp�stovan� u v�s. Nakupujte na farm��sk�ch trz�ch. Zalo�te si zahradu. (t�eba i malou) Va�te j�dlo se svou rodinou a jezte spole�n�. Ka�d� m� pr�vo na zdrav� j�dlo. Ujist�te se, �e v� farm��sk� trh m� potravin��skou pe�e�. Po��dejte svou �koln� radu, aby poskytovala zdrav� �koln� sva�iny. Spr�va potravin a l��iv a Ministerstvo zem�d�lstv� maj� chr�nit v�s a va�i rodinu. �ekn�te Kongresu, aby prosadil bezpe�nostn� standardy a znovuzavedl Kevin�v z�kon. Pokud se modl�te p�ed j�dlem, poproste o potraviny, kter� udr�� zdrav� n�s, jako� i planetu. M�ete zm�nit sv�t. Ka�d�m soustem m�ete zm�nit sv�t. M�te chu� na zm�nu? Nav�tivte n�s na takepart.com/foodinc P�eklad: joSew (2009)

Video Details

Duration: 1 hour, 33 minutes and 44 seconds
Country: Czech Republic
Language: English
Genre: None
Views: 637
Posted by: nwoo on Nov 23, 2010

Dokument o výrobě potravin

Caption and Translate

    Sign In/Register for Dotsub above to caption this video.