Watch videos with subtitles in your language, upload your videos, create your own subtitles! Click here to learn more on "how to Dotsub"

Annotated captions of Bruce Schneier: The security mirage in Czech

Last Modified By Time Content
liborsupcik 00:00
00:02

Takže bezpečí jsou dvě různé věci:

liborsupcik 00:02
00:04

je to pocit a je to realita.

liborsupcik 00:04
00:06

A tyto se liší.

liborsupcik 00:06
00:08

Můžete se cítit bezpečně,

liborsupcik 00:08
00:10

i když jste v nebezpečí.

liborsupcik 00:10
00:12

A můžete být v bezpečí,

liborsupcik 00:12
00:14

i když se tak necítíte.

liborsupcik 00:14
00:16

Jsou to skutečně dva různé pojmy

liborsupcik 00:16
00:18

v jednom slově.

jankadlec 00:18
00:20

A to, co chci touto přednáškou dokázat,

liborsupcik 00:20
00:22

je oddělit je:

liborsupcik 00:22
00:24

přijít na to, kde se rozcházejí

liborsupcik 00:24
00:26

a kde se přibližují.

liborsupcik 00:26
00:28

A jazyk je zde vlastně překážkou.

liborsupcik 00:28
00:30

Není mnoho dobrých slov

liborsupcik 00:30
00:33

pro pojmy, o kterých budeme hovořit.

liborsupcik 00:33
00:35

Takže, pokud se díváme na bezpečí

liborsupcik 00:35
00:37

z ekonomického hlediska,

liborsupcik 00:37
00:39

jde o směnný obchod.

jankadlec 00:39
00:41

Vždy, když získáte trochu bezpečí,

jankadlec 00:41
00:43

něčím za něj platíte.

jankadlec 00:43
00:45

Ať je to již při osobním rozhodnutí --

jankadlec 00:45
00:47

necháte-li si doma nainstalovat alarm --

jankadlec 00:47
00:50

nebo národním -- zda napadnout cizí zemi --

liborsupcik 00:50
00:52

něčím za to budete platit.

liborsupcik 00:52
00:55

Penězi či časem, pohodlím, možnostmi,

liborsupcik 00:55
00:58

třeba i základními svobodami.

liborsupcik 00:58
01:01

A otázka, kterou je třeba si při zabezpečování položit,

liborsupcik 01:01
01:04

není: zda nám to přidá bezpečí,

liborsupcik 01:04
01:07

ale: zda cena nebude příliš vysoká.

liborsupcik 01:07
01:09

Poslední roky jste slýchávali,

jankadlec 01:09
01:11

že svět je bezpečnější, protože Saddám Husajn byl odstaven.

liborsupcik 01:11
01:14

To je snad pravda, ale není to tolik podstatné.

liborsupcik 01:14
01:17

Otázkou je: stálo to za to?

liborsupcik 01:17
01:20

A odpovědět se můžete pokusit sami,

liborsupcik 01:20
01:22

zda cena za invazi nebyla příliš vysoká.

jankadlec 01:22
01:24

Toto je kterak přemýšlet o bezpečí --

liborsupcik 01:24
01:26

v pojmech nákladů.

liborsupcik 01:26
01:29

Často zde chybí měřítko správnosti.

liborsupcik 01:29
01:31

Někteří máme doma alarm

liborsupcik 01:31
01:33

a jiní ne.

jankadlec 01:33
01:35

Závisí to na tom, kde žijeme.

liborsupcik 01:35
01:37

Je-li to s rodinou nebo osamoceně,

jankadlec 01:37
01:39

či kolik skvělých věcí doma máme

liborsupcik 01:39
01:41

a jak moc jsme ochotni riziko

liborsupcik 01:41
01:43

krádeže přijmout.

liborsupcik 01:43
01:45

Na úrovni politiky

liborsupcik 01:45
01:47

jsou taky různé pohledy.

liborsupcik 01:47
01:49

Často se tyto směny

liborsupcik 01:49
01:51

netýkají jen bezpečí,

liborsupcik 01:51
01:53

což si myslím je dosti podstatné.

liborsupcik 01:53
01:55

Lidé mají o nákladech těchto směn

liborsupcik 01:55
01:57

vrozenou intuici.

jankadlec 01:57
01:59

Děláme je každý den --

liborsupcik 01:59
02:01

včera večer v hotelovém pokoji,

jankadlec 02:01
02:03

když jsem se rozhodl zamknout na dva západy,

liborsupcik 02:03
02:05

nebo vy na cestě sem v autě,

liborsupcik 02:05
02:07

když jdeme na oběd,

liborsupcik 02:07
02:10

tak přitakáme, že jídlo není jed a že ho sníme.

liborsupcik 02:10
02:12

Děláme tato rozhodnutí stále znova,

liborsupcik 02:12
02:14

mnohokrát denně.

liborsupcik 02:14
02:16

Často si jich ani nevšimneme.

liborsupcik 02:16
02:18

Jsou prostě součástí žití, všichni to děláme.

liborsupcik 02:18
02:21

Všechny druhy to dělají.

jankadlec 02:21
02:23

Představte si na poli zajíce, jak se pase,

liborsupcik 02:23
02:26

a ten zajíc uvidí lišku.

liborsupcik 02:26
02:28

Zváží nebezpečí situace:

liborsupcik 02:28
02:30

"Mám zůstat nebo utéct?"

liborsupcik 02:30
02:32

A když se nad tím zamyslíte,

liborsupcik 02:32
02:35

tak ti zajíci, kteří rozvažují dobře,

jankadlec 02:35
02:37

inklinují k přežití a rozmnožení,

liborsupcik 02:37
02:39

a ti, kteří se rozhodují špatně,

liborsupcik 02:39
02:41

k sežrání nebo vyhladovění.

liborsupcik 02:41
02:43

Domnívali byste se,

liborsupcik 02:43
02:46

že my, jako úspěšný druh této planety,

jankadlec 02:46
02:48

vy, já, každý --

liborsupcik 02:48
02:51

jsme velmi dobří v takovýchto rozhodnutích.

jankadlec 02:51
02:53

Ale zdá se, znova a znova,

liborsupcik 02:53
02:56

že jsme v tom beznadějně špatní.

liborsupcik 02:56
02:59

A já si myslím, že toto je zásadně zajímavá otázka.

liborsupcik 02:59
03:01

Dám vám tu stručnou odpověď.

liborsupcik 03:01
03:03

Je to tím, že reagujeme na pocit bezpečí

liborsupcik 03:03
03:06

a ne na skutečnost.

liborsupcik 03:06
03:09

Většinou to funguje.

liborsupcik 03:10
03:12

Většinou si

liborsupcik 03:12
03:15

pocit a skutečnost odpovídají.

liborsupcik 03:15
03:17

Bezpochyby tohle platilo

liborsupcik 03:17
03:20

po většinu lidského pravěku.

liborsupcik 03:20
03:23

Vyvinuli jsme si tuto schopnost,

liborsupcik 03:23
03:25

protože je evolučně funkční.

liborsupcik 03:25
03:27

Jeden způsob, jak o tom uvažovat,

liborsupcik 03:27
03:29

je, že jsme velmi způsobilí

liborsupcik 03:29
03:31

k zvažování rizik,

liborsupcik 03:31
03:34

která jsou běžná u životů v malých klanech

jankadlec 03:34
03:37

ve východoafrických vysočinách 100 000 let př.n.l. --

liborsupcik 03:37
03:40

ne zrovna v New Yorku 2010.

liborsupcik 03:41
03:44

Ve vnímání rizika je několik iluzí.

jankadlec 03:44
03:46

Zabývá se tím dost dobrých pokusů.

liborsupcik 03:46
03:49

Jisté iluze se objevují znova a znova.

liborsupcik 03:49
03:51

Ukážu vám čtyři.

liborsupcik 03:51
03:54

1) Jsme náchylní k přecenění úžasných a vzácných rizik

jankadlec 03:54
03:56

a k podcenění běžných --

liborsupcik 03:56
03:59

čili létání versus řízení.

liborsupcik 03:59
04:01

2) Neznámé je vnímáno

liborsupcik 04:01
04:04

jako rizikovější než to běžné.

liborsupcik 04:05
04:07

Jeden příklad by byl

liborsupcik 04:07
04:10

strach z únosu cizím člověkem.

liborsupcik 04:10
04:13

Data ukazují, že únos příbuznými je mnohem častější.

liborsupcik 04:13
04:15

Toto se týká dětí.

liborsupcik 04:15
04:18

3) Zosobněná rizika

jankadlec 04:18
04:21

jsou vnímána jako silnější než anonymní --

jankadlec 04:21
04:24

takže Bin Ládin je děsivější, protože má jméno.

liborsupcik 04:24
04:26

A čtvrtou iluzí je,

liborsupcik 04:26
04:28

že lidé podceňují rizika

jankadlec 04:28
04:30

v situacích, které řídí,

jankadlec 04:30
04:34

a přeceňují je v situacích, které nemají pod kontrolou.

liborsupcik 04:34
04:37

Takže až začnete skákat s padákem nebo kouřit,

jankadlec 04:37
04:39

rizika si zlehčíte.

jankadlec 04:39
04:42

Když do rizika spadnete -- terorismus byl dobrým příkladem --

jankadlec 04:42
04:45

tak to přeženete, protože cítíte, že to nemáte pod kontrolou.

jankadlec 04:47
04:50

Je hodně dalších takovýchto deziluzí-kognitivních předsudků,

liborsupcik 04:50
04:53

které ovlivňují naše riziková zvažování.

liborsupcik 04:53
04:55

Je tu heuristika dostupnosti,

liborsupcik 04:55
04:57

která v podstatě znamená,

liborsupcik 04:57
05:00

že pravděpodobnost výskytu něčeho odhadneme

liborsupcik 05:00
05:04

podle toho, jak snadno to vytane na mysli.

liborsupcik 05:04
05:06

Umíte si představit, jak to funguje.

liborsupcik 05:06
05:09

Když slýcháváte o napadeních tygry, tak se to kolem musí tygry hemžit.

liborsupcik 05:09
05:12

O útocích lvů neslýcháváte, takže je kolem málo lvů.

liborsupcik 05:12
05:15

Toto funguje, dokud nevynaleznete noviny.

liborsupcik 05:15
05:17

Protože to, co noviny dělají,

liborsupcik 05:17
05:19

je, že stále opakují

liborsupcik 05:19
05:21

ojedinělá rizika.

liborsupcik 05:21
05:23

Říkám lidem, že pokud je to ve zprávách, nebojte se toho.

liborsupcik 05:23
05:25

Protože z definice plyne,

liborsupcik 05:25
05:28

že zpráva je něco, co se děje vzácně.

liborsupcik 05:28
05:30

(Smích)

jankadlec 05:30
05:33

Když je něco obvyklé, tak to přestane být ve zprávách --

jankadlec 05:33
05:35

autohavárie, domácí násilí --

liborsupcik 05:35
05:38

to jsou rizika, která byste měli zvažovat.

liborsupcik 05:38
05:40

Jsme také druhem vypravěčů.

liborsupcik 05:40
05:43

Reagujeme více na příběhy než na data.

liborsupcik 05:43
05:45

Prosvítá tu jistá vrozená početní negramotnost.

liborsupcik 05:45
05:48

Ten vtip "1, 2, 3, mnoho.." se vlastně dotýká pravdy.

liborsupcik 05:48
05:51

Malá čísla nám opravdu jdou.

liborsupcik 05:51
05:53

Jedno mango, dvě manga, tři manga,

jankadlec 05:53
05:55

10 000 mang, 100 000 mang --

jankadlec 05:55
05:58

to je pořád víc mang, než dokážete sníst dřív než shnijí.

jankadlec 05:58
06:01

Takže jedna polovina, jedna čtvrtina, pětina -- v tom jsme dobří.

jankadlec 06:01
06:03

Jedna milióntina, miliardtina --

liborsupcik 06:03
06:06

oboje jsou téměř nikdy.

liborsupcik 06:06
06:08

Takže s riziky, co nejsou moc častá,

liborsupcik 06:08
06:10

máme problém.

liborsupcik 06:10
06:12

Tyto kognitivní předsudky nám

liborsupcik 06:12
06:15

cloní realitu.

liborsupcik 06:15
06:17

A důsledkem je,

liborsupcik 06:17
06:19

že pocity a skutečnost se míjí,

liborsupcik 06:19
06:22

stanou se odlišnými.

jankadlec 06:22
06:25

Takže se buď cítíte bezpečněji, než byste měli.

liborsupcik 06:25
06:27

To je falešný pocit bezpečí.

liborsupcik 06:27
06:29

Nebo naopak,

liborsupcik 06:29
06:31

a to je falešný pocit ohrožení.

liborsupcik 06:31
06:34

Píšu hodně o "bezpečnostním divadle",

liborsupcik 06:34
06:37

což je služba, výrobek, které přidají pocitu bezpečí,

liborsupcik 06:37
06:39

ale vlastně nic nedělají.

liborsupcik 06:39
06:41

Věci, které nás činí bezpečnějšími, aniž bychom to cítili,

liborsupcik 06:41
06:43

nemají slovní pojmenování.

liborsupcik 06:43
06:46

Možná je to to, co má pro nás dělat CIA.

jankadlec 06:48
06:50

Takže nazpět k ekonomii.

jankadlec 06:50
06:54

Pokud ekonomika, trh vládnou bezpečím

jankadlec 06:54
06:56

a pokud lidé zvažují

liborsupcik 06:56
06:59

podle svých pocitů bezpečí,

liborsupcik 06:59
07:01

tak je pro firmy z hlediska

jankadlec 07:01
07:03

ziskovosti rozumné

liborsupcik 07:03
07:06

prodávat lidem pocit bezpečí.

liborsupcik 07:06
07:09

Na to jsou dva způsoby.

jankadlec 07:09
07:11

První: skutečně lidi ochráníte

liborsupcik 07:11
07:13

a doufáte, že si toho všimnou.

jankadlec 07:13
07:16

Anebo druhý: jen jim dodáte pocit ochrany

liborsupcik 07:16
07:19

a doufáte, že si toho nevšimnou.

jankadlec 07:20
07:23

Takže, čím zvýšit povědomí o bezpečí?

liborsupcik 07:23
07:25

Inu, pár věcmi:

liborsupcik 07:25
07:27

pochopením bezpečí,

jankadlec 07:27
07:29

pochopením rizik, hrozeb

jankadlec 07:29
07:32

a toho, jak fungují protiopatření.

liborsupcik 07:32
07:34

Když věci znáte,

liborsupcik 07:34
07:37

tak je pravděpodobnější, že vaše pocity odrážejí realitu.

liborsupcik 07:37
07:40

Četnost reálných příkladů pomáhá.

liborsupcik 07:40
07:43

Všichni známe míru kriminality v naší čtvrti,

liborsupcik 07:43
07:46

protože tam bydlíme a máme o tom pocit,

jankadlec 07:46
07:49

který prostě odráží realitu.

liborsupcik 07:49
07:52

Bezpečnostní divadlo je odhalené,

jankadlec 07:52
07:55

když je zjevné, že nefunguje správně.

liborsupcik 07:55
07:59

Dobrá, co způsobí, že si lidé nevšimnou?

liborsupcik 07:59
08:01

Inu špatné porozumění.

jankadlec 08:01
08:04

Pokud nechápete rizika, nerozumíte nákladům,

jankadlec 08:04
08:06

nejspíše to zvážíte špatně

liborsupcik 08:06
08:09

a váš pocit bude iluzorní.

liborsupcik 08:09
08:11

Dále: málo příkladů,

liborsupcik 08:11
08:13

máme tu vždypřítomný problém

liborsupcik 08:13
08:15

s málo pravděpodobnými událostmi.

liborsupcik 08:15
08:17

Když se například

jankadlec 08:17
08:19

teroristické útoky stávají zřídka,

liborsupcik 08:19
08:21

je opravdu těžké posoudit

liborsupcik 08:21
08:24

účinnost protiteroristických opatření.

jankadlec 08:25
08:28

A proto pokračujete v neefektivních rituálech,

liborsupcik 08:28
08:31

a proto vaše obviňování všeho kromě sebe funguje na výbornou.

liborsupcik 08:31
08:34

Není dost příkladů neúspěchu.

jankadlec 08:35
08:38

Dále jsou zde pocity, které zamlžují problémy --

liborsupcik 08:38
08:40

ony kognitivní předsudky, o kterých jsem předtím hovořil,

liborsupcik 08:40
08:43

strachy, pověry,

liborsupcik 08:43
08:46

prostě neadekvátní model skutečnosti.

liborsupcik 08:47
08:50

Dovolte mi to zkomplikovat.

liborsupcik 08:50
08:52

Mám pocit a skutečnost.

liborsupcik 08:52
08:55

Chci přidat třetí prvek, a to model.

liborsupcik 08:55
08:57

Pocit a model jsou v naší hlavě,

liborsupcik 08:57
08:59

skutečnost je vnější svět.

liborsupcik 08:59
09:02

Nemění se, je reálná.

liborsupcik 09:02
09:04

Takže pocit je založen na naší intuici.

liborsupcik 09:04
09:06

Model je založen na rozumu.

liborsupcik 09:06
09:09

To je v kostce jejich rozdíl.

jankadlec 09:09
09:11

V jednoduchém, primitivním světě

liborsupcik 09:11
09:14

není v podstatě důvod pro model.

liborsupcik 09:14
09:17

Protože pocit se blíží skutečnosti.

liborsupcik 09:17
09:19

Nepotřebujete model.

liborsupcik 09:19
09:21

Ale v moderním a složitém světě

jankadlec 09:21
09:23

modely potřebujete,

liborsupcik 09:23
09:26

abyste porozuměli rizikům, kterým čelíte.

liborsupcik 09:27
09:29

O bacilech nemáte pocit.

liborsupcik 09:29
09:32

Potřebujete model, abyste jim porozuměli.

liborsupcik 09:32
09:34

Takže tento model

liborsupcik 09:34
09:37

je inteligentní reprezentací skutečnosti.

liborsupcik 09:37
09:40

Je samozřejmě limitován vědou,

liborsupcik 09:40
09:42

technologií.

liborsupcik 09:42
09:45

Nemohli jsme mít teorii nakažlivosti bacily,

liborsupcik 09:45
09:48

než jsme vynalezli mikroskop.

liborsupcik 09:49
09:52

Je to okleštěno našimi kognitivními předsudky,

liborsupcik 09:52
09:54

ale má to schopnost

liborsupcik 09:54
09:56

přemoci naše pocity.

liborsupcik 09:56
09:59

Kde získáváme tyto modely? Dostáváme je od druhých.

liborsupcik 09:59
10:02

Od náboženství, z kultury,

liborsupcik 10:02
10:04

od učitelů, starších.

liborsupcik 10:04
10:06

Před pár lety jsem

liborsupcik 10:06
10:08

byl v Jižní Africe na safari.

liborsupcik 10:08
10:11

Stopař, se kterým jsem byl, vyrostl v Krugerově národním parku.

jankadlec 10:11
10:14

Měl několik velmi složitých modelů přežití.

liborsupcik 10:14
10:16

A záleželo na tom, jestli jste byli napadeni

jankadlec 10:16
10:18

lvem nebo leopardem, nosorožcem či slonem --

jankadlec 10:18
10:21

a kdy jste museli utéct a kdy vylézt na strom --

liborsupcik 10:21
10:23

kdy jste na strom lozit nemohli.

liborsupcik 10:23
10:26

Já bych nepřežil ani den,

liborsupcik 10:26
10:28

ale on se tam narodil

jankadlec 10:28
10:30

a věděl, jak přežít.

liborsupcik 10:30
10:32

Já se narodil v New York City.

liborsupcik 10:32
10:35

Mohl jsem ho vzít do New Yorku a on by za den umřel.

liborsupcik 10:35
10:37

(Smích)

liborsupcik 10:37
10:39

Protože jsme měli odlišné modely

liborsupcik 10:39
10:42

založené na různých zkušenostech.

liborsupcik 10:43
10:45

Modely mohou pocházet z médií,

liborsupcik 10:45
10:48

od našich volených představitelů.

jankadlec 10:48
10:51

Zamyslete se nad modely terorismu,

liborsupcik 10:51
10:54

únosů dětí,

liborsupcik 10:54
10:56

letecké a automobilové bezpečnosti.

liborsupcik 10:56
10:59

Modely mohou pocházet z průmyslu.

jankadlec 10:59
11:01

Dva, které sleduji, jsou monitorovací kamery a

liborsupcik 11:01
11:03

identifikační karty.

liborsupcik 11:03
11:06

Celkem dost našich počítačových modelů tam má kořeny.

liborsupcik 11:06
11:09

Spousty modelů pocházejí z vědy.

liborsupcik 11:09
11:11

Modely zdraví jsou dobrým příkladem.

liborsupcik 11:11
11:14

Pomyslete na rakovinu, ptačí a prasečí chřipky, SARS.

liborsupcik 11:14
11:17

Všechny naše obavy

liborsupcik 11:17
11:19

z těchto chorob

liborsupcik 11:19
11:21

jsou důsledky modelů,

jankadlec 11:21
11:24

které nám skutečně dala věda, filtrovaná přes média.

liborsupcik 11:25
11:28

Čili modely se mohou měnit.

liborsupcik 11:28
11:30

Nejsou statické.

liborsupcik 11:30
11:33

Čím se stáváme napojenější na naše prostředí,

jankadlec 11:33
11:37

náš model se může přiblížit našim pocitům.

liborsupcik 11:38
11:40

Příkladem může být,

liborsupcik 11:40
11:42

půjdete-li 100 let nazpět,

liborsupcik 11:42
11:45

kdy se elektřina teprve stávala běžnou,

liborsupcik 11:45
11:47

tehdy bylo kolem ní hodně obav.

liborsupcik 11:47
11:49

Byli tací, co se báli zmáčknout dveřní zvonky,

jankadlec 11:49
11:52

protože v nich byla elektřina, a ta byla nebezpečná.

jankadlec 11:52
11:55

Pro nás -- my jsme s elektřinou jedna ruka.

liborsupcik 11:55
11:57

Vyměňujeme žárovky

liborsupcik 11:57
11:59

jako nic.

liborsupcik 11:59
12:03

Náš model bezpečí kolem elektřiny

liborsupcik 12:03
12:06

je něco, do čeho jsme se narodili.

jankadlec 12:06
12:09

I když jsme vyrůstali, model se neměnil.

liborsupcik 12:09
12:12

Byli jsme v tom zběhlí.

liborsupcik 12:12
12:14

Nebo pomyslete na rizika

jankadlec 12:14
12:16

na Internetu napříč generacemi.

liborsupcik 12:16
12:18

Jak k internetové bezpečnosti přistupují vaši rodiče

liborsupcik 12:18
12:20

oproti vám,

liborsupcik 12:20
12:23

v porovnání s našimi dětmi v budoucnu.

liborsupcik 12:23
12:26

Modely se časem dostávají na pozadí vědomí.

liborsupcik 12:27
12:30

Intuitivní je jen jiné slovo pro povědomý.

jankadlec 12:30
12:32

Takže, když je váš model blízko skutečnosti

liborsupcik 12:32
12:34

a propojuje se s pocity,

liborsupcik 12:34
12:37

tak často ani nevíte, že tam je.

liborsupcik 12:37
12:39

Pěkným příkladem tohoto

liborsupcik 12:39
12:42

je loňská prasečí chřipka.

liborsupcik 12:42
12:44

Když se prasečí chřipka poprvé objevila,

liborsupcik 12:44
12:48

první zprávy způsobily mnoho přehnaných reakcí.

liborsupcik 12:48
12:50

Měla název,

jankadlec 12:50
12:52

a to ji činilo děsivější než běžnou chřipku,

liborsupcik 12:52
12:54

ač ta zabíjela více.

liborsupcik 12:54
12:58

A lidé si mysleli, že by si s tím doktoři měli umět poradit.

liborsupcik 12:58
13:00

Objevil se pocit bezmoci.

liborsupcik 13:00
13:02

A tyto dvě věci

jankadlec 13:02
13:04

udělaly riziko větší, než bylo.

liborsupcik 13:04
13:07

Jakmile se novota okoukala, přešly měsíce,

liborsupcik 13:07
13:09

objevila se tolerance a

liborsupcik 13:09
13:11

lidé si na to zvykli.

jankadlec 13:11
13:14

Neobjevila se nová fakta, ale bylo méně strachu.

liborsupcik 13:14
13:16

Koncem léta

liborsupcik 13:16
13:18

si už lidé mysleli,

liborsupcik 13:18
13:20

že už to doktoři měli vyřešit.

jankadlec 13:20
13:22

Tím došlo k jakési schizofrenii --

liborsupcik 13:22
13:24

lidé si museli vybrat

jankadlec 13:24
13:28

mezi strachem a přijetím --

jankadlec 13:28
13:30

vlastně strachem a lhostejností --

liborsupcik 13:30
13:33

a tak nějak si vybrali podezřívavost.

liborsupcik 13:33
13:36

A když se minulou zimu objevila vakcína,

liborsupcik 13:36
13:39

bylo mnoho lidí, překvapivý počet,

jankadlec 13:39
13:42

kteří ji odmítli --

liborsupcik 13:43
13:45

to je pěkným příkladem toho,

jankadlec 13:45
13:48

jak se lidem mění pocity bezpečí, jak se jejich model mění,

jankadlec 13:48
13:50

trochu divoce,

jankadlec 13:50
13:52

bez nových faktů,

liborsupcik 13:52
13:54

bez nových vstupů.

jankadlec 13:54
13:57

Takto podobně se to děje často.

liborsupcik 13:57
14:00

Přidám ještě jednu komplikaci.

liborsupcik 14:00
14:03

Máme pocit, model, skutečnost.

liborsupcik 14:03
14:05

Na bezpečí mám velmi relativistický náhled.

jankadlec 14:05
14:08

Myslím si, že to závisí na pozorovateli.

liborsupcik 14:08
14:10

A většina bezpečnostních rozhodnutí

liborsupcik 14:10
14:14

se týká různých lidí.

liborsupcik 14:14
14:16

Ti, kterým o něco jde

liborsupcik 14:16
14:19

se specifickými střety zájmů,

liborsupcik 14:19
14:21

se budou snažit rozhodnutí ovlivnit.

liborsupcik 14:21
14:23

Nazývám to jejich agendou.

jankadlec 14:23
14:25

A vidíte, že agenda --

jankadlec 14:25
14:28

to je marketing, politika --

liborsupcik 14:28
14:31

se vás snaží přesvědčit pro jeden model proti jinému,

liborsupcik 14:31
14:33

snaží se vás přesvědčit ignorovat nějaký model

jankadlec 14:33
14:36

a věřit svým pocitům,

liborsupcik 14:36
14:39

blokujíce lidi s modely, které nemáte rádi.

liborsupcik 14:39
14:42

To není neobvyklé.

liborsupcik 14:42
14:45

Příkladem, výborným příkladem je riziko kouření.

jankadlec 14:46
14:49

V historii posledních 50 let je riziko kouření,

liborsupcik 14:49
14:51

ukázkou toho, jak se mění model

liborsupcik 14:51
14:54

a také, jak se průmysl brání

liborsupcik 14:54
14:56

modelu, který nemá rád.

jankadlec 14:56
14:59

Srovnejte to s debatou o pasivním kouření --

jankadlec 14:59
15:02

asi před 20 lety.

liborsupcik 15:02
15:04

Pomyslete na pásy na sedadlech aut.

liborsupcik 15:04
15:06

Když jsem byl děcko, nikdo si pás nedával.

liborsupcik 15:06
15:08

Dnes vás žádné dítě nenechá řídit,

liborsupcik 15:08
15:10

pokus se nepřipásáte.

liborsupcik 15:11
15:13

Porovnejte si to s debatou o airbazích

jankadlec 15:13
15:16

asi před 30 lety.

jankadlec 15:16
15:19

Všechno to jsou příklady měnících se modelů.

liborsupcik 15:21
15:24

Co jsme se přiučili je, že měnit modely je obtížné.

liborsupcik 15:24
15:26

Modely se ztěžka rozhýbou.

liborsupcik 15:26
15:28

Pokud se shodují s vašimi pocity,

jankadlec 15:28
15:31

tak ani nevíte, že nějaký model máte.

liborsupcik 15:31
15:33

A je tu další kognitivní předsudek.

liborsupcik 15:33
15:35

Nazvu ho předsudek potvrzování,

liborsupcik 15:35
15:38

kdy máme tendenci přijmout informace,

jankadlec 15:38
15:40

které potvrzují naše názory,

liborsupcik 15:40
15:43

a odmítat informace, které názorům protiřečí.

jankadlec 15:44
15:46

Takže důkaz proti našemu modelu

liborsupcik 15:46
15:49

budeme asi ignorovat, i když je přesvědčivý.

liborsupcik 15:49
15:52

Musí to být velmi přesvědčivé, než tomu začneme věnovat pozornost.

jankadlec 15:53
15:55

Nové modely, které zahrnují dlouhá období, jsou nesnadné.

jankadlec 15:55
15:57

Globální oteplování je skvělým příkladem.

liborsupcik 15:57
15:59

Jsme špatní

liborsupcik 15:59
16:01

u modelů, které jdou nad 80 let.

liborsupcik 16:01
16:03

Umíme si poradit do příští sklizně.

liborsupcik 16:03
16:06

Často to jde i dokud nevyrostou naše děti.

jankadlec 16:06
16:09

Ale 80 let… to nám moc nejde.

liborsupcik 16:09
16:12

Takže to je dost těžký model na přijmutí.

liborsupcik 16:12
16:16

Můžeme v hlavě držet oba modely naráz,

liborsupcik 16:16
16:19

nebo takový problém,

liborsupcik 16:19
16:22

kdy zastáváme oba názory společně,

liborsupcik 16:22
16:24

nebo kognitivní disonanci.

liborsupcik 16:24
16:26

Nakonec

liborsupcik 16:26
16:29

nový model nahradí starý.

liborsupcik 16:29
16:32

Silné pocity mohou model tvořit.

jankadlec 16:32
16:35

11. září vytvořilo model o bezpečí

liborsupcik 16:35
16:37

v hlavách mnoha lidí.

jankadlec 16:37
16:40

Také osobní zkušenosti se zločinem to umí,

liborsupcik 16:40
16:42

vyděšení z rizik vlastní nemoci či

liborsupcik 16:42
16:44

zdravotní rizika ze zpráv.

liborsupcik 16:44
16:46

Tyto momenty jsou nazývány psychology

liborsupcik 16:46
16:48

emoční vlny.

liborsupcik 16:48
16:51

Mají schopnost vytvořit okamžitý model,

liborsupcik 16:51
16:54

protože jsou velmi pocitové.

liborsupcik 16:54
16:56

Takže v technologickém světě

liborsupcik 16:56
16:58

nemáme zkušenost

liborsupcik 16:58
17:00

co by soudila modely.

liborsupcik 17:00
17:02

Spoléháme se na druhé, na převyprávění.

liborsupcik 17:02
17:06

Toto funguje pokud to má ostatní napravovat.

liborsupcik 17:06
17:08

Spoléháme na vládní agentury,

liborsupcik 17:08
17:13

aby nám řekly, které léky jsou bezpečné.

liborsupcik 17:13
17:15

Včera jsem přiletěl.

liborsupcik 17:15
17:17

Nekontroloval jsem letadlo.

liborsupcik 17:17
17:19

Spolehl jsem se na jiné,

liborsupcik 17:19
17:22

aby určili, zda je moje letadlo bezpečné pro let.

liborsupcik 17:22
17:25

Jak tu sedíme, nikdo z nás se nebojí, že na nás spadne střecha -

liborsupcik 17:25
17:28

ne protože jsme si ji zkontrolovali,

liborsupcik 17:28
17:30

ale protože jsme si hodně jisti,

liborsupcik 17:30
17:33

že stavební předpisy jsou tu v pořádku.

liborsupcik 17:33
17:35

Je to model, který prostě přijmeme

liborsupcik 17:35
17:37

jednoduše vírou.

liborsupcik 17:37
17:40

A to je v pořádku.

liborsupcik 17:42
17:44

To co chceme

liborsupcik 17:44
17:46

je obeznámit lidi dostatečně

jankadlec 17:46
17:48

s lepšími modely --

jankadlec 17:48
17:50

aby se to odrazilo v jejich pocitech --

liborsupcik 17:50
17:54

aby to umožnilo zvažovat bezpečnostní opatření.

liborsupcik 17:54
17:56

Jelikož pokud se tyto vymknou z ruky,

liborsupcik 17:56
17:58

tak máte dvě možnosti.

jankadlec 17:58
18:00

První -- můžete napravit pocity lidí

liborsupcik 18:00
18:02

přímým působením na city.

liborsupcik 18:02
18:05

Je to manipulace, ale může fungovat.

jankadlec 18:05
18:07

Druhá -- čestnější možnost

jankadlec 18:07
18:10

je skutečně napravit ten model.

liborsupcik 18:11
18:13

Změna se děje pomalu.

liborsupcik 18:13
18:16

Debata o kouření trvala 40 let

jankadlec 18:16
18:19

a to byla z těch snazších.

jankadlec 18:19
18:21

Tato usilování jsou někdy obtížná.

liborsupcik 18:21
18:23

Říkám, nicméně,

jankadlec 18:23
18:25

že fakta jsou naším nejlepším nástrojem.

liborsupcik 18:25
18:27

A lhal jsem.

liborsupcik 18:27
18:29

Pamatujete, jak jsem říkal: pocit, model, skutečnost.

liborsupcik 18:29
18:32

Řekl jsem, že skutečnost se nemění. Ona se ale mění.

jankadlec 18:32
18:34

Žijeme ve světě technologie,

liborsupcik 18:34
18:37

realita se pořád proměňuje.

jankadlec 18:37
18:40

Možná máme -- poprvé v historii našeho druhu --

jankadlec 18:40
18:43

situaci, kdy pocit honí model, model honí skutečnost a skutečnost se posunuje --

liborsupcik 18:43
18:46

možná se nikdy nedohoní.

liborsupcik 18:47
18:49

To nevíme.

jankadlec 18:49
18:51

Ale v dlouhém období

jankadlec 18:51
18:54

hrají oboje, jak pocit, tak skutečnost, důležitou roli.

jankadlec 18:54
18:57

Rád bych zakončil dvěma krátkými, vyjasňujícími příběhy.

jankadlec 18:57
18:59

Roku 1982 -- nevím, zda si na to lidé vzpomenou --

liborsupcik 18:59
19:02

byla krátká epidemie:

jankadlec 19:02
19:04

otrava Tylenolu v USA.

liborsupcik 19:04
19:07

Je to strašný příběh: někdo vzal láhev Tylenolu,

liborsupcik 19:07
19:10

dal do ní jed, zavřel ji a položil nazpět do regálu.

liborsupcik 19:10
19:12

Další člověk to koupil a umřel.

liborsupcik 19:12
19:14

To vyděsilo lidi.

liborsupcik 19:14
19:16

Následovalo pár napodobňujících útoků.

liborsupcik 19:16
19:19

Nebylo to žádné skutečné riziko, ale lidé byli vyděšeni.

jankadlec 19:19
19:21

A to je příčinou toho,

liborsupcik 19:21
19:23

že vznikl průmysl nemanipulovatelných léků.

jankadlec 19:23
19:25

Ty nemanipulovatelné uzávěry, které z toho vzešly.

liborsupcik 19:25
19:27

Je to úplné bezpečnostní divadlo.

jankadlec 19:27
19:29

Za domácí úkol vymyslíte 10 způsobů jak to obejít.

liborsupcik 19:29
19:32

Dám vám jeden: injekční stříkačkou.

liborsupcik 19:32
19:35

Ale lidem to zlepšilo pocit.

liborsupcik 19:35
19:37

Přiblížilo to jejich pocit bezpečí

liborsupcik 19:37
19:39

skutečnosti.

liborsupcik 19:39
19:42

Poslední příběh: před pár lety jedna moje známá rodila.

liborsupcik 19:42
19:44

Navštívil jsem ji v porodnici.

liborsupcik 19:44
19:46

Ukázalo se, že když se teď dítě narodí,

jankadlec 19:46
19:48

dají mu RFID náramek

jankadlec 19:48
19:50

a další odpovídající dají matce.

jankadlec 19:50
19:52

Takže když někdo jiný než matka vezme dítě z oddělení,

jankadlec 19:52
19:54

spustí se alarm.

liborsupcik 19:54
19:56

Řekl jsem: "Hm, to je celkem milé,

liborsupcik 19:56
19:58

zajímalo by mne, jak rozšířené jsou únosy novorozeňat

liborsupcik 19:58
20:00

v našich porodnicích?"

liborsupcik 20:00
20:02

Jdu domů a najdu si to.

liborsupcik 20:02
20:04

V podstatě se to neděje.

liborsupcik 20:04
20:06

Ale když se nad tím zamyslíte,

liborsupcik 20:06
20:08

pokud jste lékařem a

liborsupcik 20:08
20:10

potřebujete matce dítě vzít

liborsupcik 20:10
20:12

z pokoje na nějaké testy,

liborsupcik 20:12
20:14

tak byste měli raději mít nějaké bezpečnostní divadlo,

jankadlec 20:14
20:16

nebo vám matka utrhne ruku.

liborsupcik 20:16
20:18

(Smích)

liborsupcik 20:18
20:20

Takže je to pro nás důležité,

liborsupcik 20:20
20:22

pro nás, kdo vymýšlíme bezpečnost,

liborsupcik 20:22
20:25

kdo sledujeme bezpečnostní politiku

liborsupcik 20:25
20:27

nebo dokonce sledujeme veřejnou správu

liborsupcik 20:27
20:29

z hledisek dotýkajících se bezpečnosti.

liborsupcik 20:29
20:32

Není to jen realita, je to pocit a realita.

jankadlec 20:32
20:34

Podstatné je,

jankadlec 20:34
20:36

aby se moc nelišily.

liborsupcik 20:36
20:38

Je důležité, že když se naše pocity shodují se skutečností,

liborsupcik 20:38
20:40

děláme lepší investice do bezpečí.

liborsupcik 20:40
20:42

Děkuji.

liborsupcik 20:42
20:44

(Potlesk)